Prosím o zhodnocení povídky Byl to Osud na motivy The Vampire Diaries >zde<

Leden 2008

Asi je to sepevražda, ale.....

30. ledna 2008 v 19:38 Povídky na přání
Ahojky všem, kteří právě otevřeli můj blog. Po případě si ťukli na nějaký odkaz a otevřelo se jim tohleto. Neděste se skákat z mostu se nechystám :D.
Asi je to tak trochu sebevražda, ale rozhodla jsem se, že bych mohla zavést rubriku Povídky na přání.

Jedenácté spřátelení

28. ledna 2008 v 16:11 Spřátelené blogy
Je tu moje další spřátelení, kterým michodem otevírám další desítkus přátelených blogů. A spřátelka budu psát tak trošičku jinak. :D A jsem z toho vážně nadšená :). No ale dost tlachání a jde se k věci.
Majitel blogu: Melian
Co najdeme na blogu: povídky a další super věcičky
Odkaz: melian.blog.cz
Poznámky: Díky za spřátelení.

28. ledna 2008 v 16:05
Tak tohle je návštěvnost za minulý týden celkem mě to překvapilo, páč jsem si myslela, že mi sem chodí tak 5 lidí deně. Vážně jste mě tímto potěšili. Doufám, že vám to vydrží a že se ještě spousta lidiček přidá. :D Toť je prozatím odemě vše.

Spřátelení number ten

27. ledna 2008 v 17:36 Spřátelené blogy
A je tu moje desáté jubilejní spřátelení. Je to blogísek s povídkami na téma HP. Tak se určitě koukněte.

Kapitola 2.- Gendrol

27. ledna 2008 v 16:14 | Fiera |  Splněné přání- kapitolovka
TAk je tu další kapitolka. Co k ní mám říct? No asi jen to, že není nic moc a že prosím o komentíky. Prosím, prosím komentujte.
Sotva se studenti, kteří dorazili jako poslední, usadili Velkým sálem se rozezněl hlas oné učitelky, která je tu přivítala. "Tak váš tu všechny po hromadě vítám. Nyní žádám prváky, aby se šli převléci. Využijte šatny, dívky vlevo, chlapci vpravo. Nejpozději za půl hodiny vás tu očekávám zpátky." Dokončila svou řeč a všichni prváci se vyvalili ze dveří a uháněli se převléci do šaten. Ani ne po 15 minutách už byli všichni zpět ve Velkém sále a seděli na svých místech. "Jsem ráda, že jste tak rychle zpátky," ujala se učitelka opět slova, "Teď všichni půjdeme po hromadě ven, tam vás rozdělíme do kolejí. Nějaké dotazy?" Nikdo se neozývala. A tak jsme se všichni zvedli a vyrazili ven na školní pozemky.
"Teď vám řeknu něco málo k zařazování," začala učitelka ihned jak jsme uspořádali jakýsi hlouček na paloučku před školou, "takže připomíná to trošičku takové ty táborové hry kdy se řadí do družstev. Není to nic těžkého. V lesíku, do kterého vběhnete tamhle mezi těma dvěma stromy, jsou na zemi rozházené lístečky s názvy kolejí.

Můj druhý blog

26. ledna 2008 v 23:16 já versus me
Tak jsem si dala k oblíbeným stránkám svůj druhý blog, který se zabývá tvořivkou. Jsou tam nějaké ty moje patlaninky. A doufám, že se mi tam brzy podaří dát i něco dalšího. Tak se kdyžtak jukněte. Teda pokud vás to zajímá.
Jo mimochodem přesunula jsem tam rubriku Tvořivka takže v téhle rubrice na tomhle blogu nebude nic přibývat, ale to co by tu přibylo přibude tady. Toť je vše.

New image

25. ledna 2008 v 19:43 blog
Tak vás všechny, co jste se právě dotoulali na můj blogísek zdravím a přeju vám krásný večer. Pro ty z vás, kteří jste tu už byli tak mám překvápko. New image. Zima už asi skončila a neskončila tak nevím. Proto jsem si zvolila takové zvláštní vzezření. Doufám, že se vám líbí.
Ale ať se vám líbí nebo ne napište mi do komentíků na můj nový image svůj názor.

Spřátelko number nine

25. ledna 2008 v 16:56 Spřátelené blogy
Tak je tu v pořadí mé už deváté spřátelení. Tentokrát je s bločkem zaplněným spoustou zajímavých věcí. od A do Z. :D

Osmý spřátelko

24. ledna 2008 v 18:15 Spřátelené blogy
A je tu můj osmý spřátelný blogís. Tentokrát to nejsou povídky, ale stránky, které vám pomůžou vyřešit problém s láskou. Takže pokud vás něco trápí tak se koukněte a poradtěse s

Sedmé spřátelko

24. ledna 2008 v 17:35 Spřátelené blogy
To to letí už je tu moje sedmé spřátelení.
Opět je to blog plný povídek, dokonce jsou tu i básničky. Opravdu vyvedenej blog.

Kapitola 1.- Cesta

23. ledna 2008 v 19:49 | Fiera |  Splněné přání- kapitolovka
Tak je tu první kapitolka mojí první kapitolové povídky, tak doufám že se vám bude líbil. TAkže mi ji pořádně okomentujte ať vím jestli v ní mám dál pokračovat.
Zase jsem se pohádala s matkou. A tentokrát z toho vyvázla tak trochu špatně, ani nevím jak se mi povedlo po ní ten talíř hodit, ale stejně nemá mě štvát. Pořád komanduje a buzeruje to snad ani nic jiného neumí. Jo je mi sice teprve 12, jenže hádky s matkou jsou u nás na denním pořádku už nějakej ten čásek, prostě se nemůže vystát. No alespoň mi zůstává útěchou to, že mě přijali na 6-lettou střední školu Gendrol. Už se nemůžu dočkat až tam po prázdninách nastoupím. Jelikož je to internátní škola tak jen při po myšlení na začátek školního roku skáču 2 metry vysoko, to se mi obvykle nestává páč školu zase nějak extra nezbožňuju, žádná matka, žádná buzerace, prostě klídek.

Kapitolovka

23. ledna 2008 v 18:26 Povídky
Jsem se dneska nudila v jedné suplované hodině a začala jsem psát cosi z čeho bych ráda( pokud se to podaří) udělala kapitolovou povídku. Jen nevím jak ji nazvat tak když vás něco napadne tak písněte do komentů. A o čem že je?
Doba: dnešní (21. století)
Postavy: hlavní hrdinka jménem Christin, a další
Žánr: Fantasy.... tak to ještě nevím, no co se z toho vyklube
Děj: Christin je přijata na internátní střední školu, má tu strávit budoucích 6 let. Cestou do školy potkává Lindu, svou budoucí velmi dobrou kamarádku. Objevuje v sobě magické schopnosti.... Ze srdce nesnáší svou matku. Později zjišťuje, že je to její nevlastní matka a pravou mámu nikdy nepoznala.

Šesté spřátelko

22. ledna 2008 v 18:20 Spřátelené blogy
A je tu moje šesté spřátelení. Je to úžasným bločkem Panthy. Jsou na něm opět povídky o HP.

Novej vzhled

22. ledna 2008 v 17:58 blog
Rozhodla jsem se pro změnu vzhledu. Jenže tak nějak se nemůžu rozhodnou do jakýho stylu atd. Tak tu rozjíždím diskuzi na téma co za vzhled. Doufám, že mi budete své návrhy psát do komentíků, aby byl větší výběr anebo aby zvítězilo to co se nejvíc líbí. Tak s chutí do toho. :D

Začalo to dějákem

21. ledna 2008 v 20:14 Povídky
V návalu inspirace jsem opět něco sepsala. Normálně mě to psaní začíná bavit:D, i když vím, že moje výtvory za moc nestojí.
Tentokrát je to delší, no má to i trošku děj. Tak doufám, že se vám to bude líbit. Ale i kdyby se to nelíbilo tak to prosím KOMENTUJTE, KOMENTUJTE, KOMENTUJTE a KOMENTUJTE
Sedím na hodině dějepisu a koukám z okna, ponořená do vlastních myšlenek. U tabule je právě někdo zkoušení, já to ,ale vůbec nevnímám. Až když do mě Janee [džejní], žďuchne, se probírám. Sakra já usnula, Janee mi rychle opakuje učitelovu otázku. Zabrblám nějakou blbost a Voda, jak mu my důvěrně říkáme, se na mě oboří: "Madelaine, jak si to představuješ? Zase jsi nedávala pozor to je každou hodinu, Proč sem vůbec chodíš?..." Pokračuje, ale já už ho zase nevnímám a mé myšlenky se vrací opět k tomu záhadnému, tmavovlasému klukovi, se kterým jsem se před hodinou setkala.
Ptala jsem se na něj Janee a holek, ale žádná ho neznala. Asi k nám musel přestoupit z jiné školy.
"Čau Mady," vítá mě Káťa druhý den ve škole, "Tak jak je?" Odpovím, že dobře, ale moc dobře vím, že to není pravda. Toho kluka za včerejška nemůžu dostat z hlavy ať se snažím jak se snažím. Jenže to holkám říct nemůžu, jen by se mi vysmály. Společně s naší dívčí partičkou pokračuju do zemáku. Dneska ho máme společně s efkem, jako každý úterý. Tak mi ani nepřijde divný, že je místnost přeplněná lidma. Jenže po zvonění, kdy se i klučičí partička musí posadit, jsem v šoku TEN KLUK…, chodí do efka. "To je super pomyslím si, "nejspíš se zařadil do Tomovi party" Tom je totiž můj bejvalej kluk a zároveň vůdce klučičí party. Po našem rozchodu to bylo dost divoký, ale teď už je to v klídku a s Tomem jsme zadobře. Obča se naše partičky sejdou, zažertují, pošťuchují se a skvěle se všichni bavíme
O přestávce se mě Janee ptá: "Všimla sis, tvůj princ je v Tomově partičce." A škodolibě se na mě ušklíbne. "Jo všimla" odpovím s úšklebkem a začneme se s holkama pošťuchovat. Náhle se před námi zjeví Tom: "Čauky kočky, nedáme odpoledne sraz v pizzérce? Máme Nového člena a měli by jste se s ním seznámit. Ještě před příjmacím večírkem. Co tak ve tři?" "No tak OK, ve tři budem v pizzerie." Odpovím za naši patu a kouzelně se na Toma usměju. Ten se na mě pidívá jestli se s ním nesnažím flirtovat, zašklebí se a odchází.
"Páni," vydechnu, když se ztratí z dohledu a doslechu, "on vážně asi bude patřit do té jejich party." Myšlenkami opět mířím k onomu klukovi a slyším holky jak si povídají: "Ty jo vona se vážně do něj zabouchla, je jím úplně poblázněná." "No jo láska na první pohled" prohlásí Sylva a všechny se ihned rozchechtáme.
Sedím s holkama v pizzerie, je za pět tři, a čekáme na kluky. Konečně přicházejí a jednohlasně nás zdraví: "Ahoj kočky, tak jsme tu." "Doufám, že nečekáte moc dlouho." Konstatuje Tom, který mě ví, že nesnáším pozdní příchody a všude musím být minimálně pět minut předem. Je mu tedy jasné, že jsem sem dotáhla dřív i celou naši partičku. "Moc dlouho ne, jen deset minut" zalžu. Kluci si sednou naproti nám jen Tom si jako obvykle sedne vedle mě, což je normální, jelikož jsme oba vůdci svých partiček. Objednáme si pár pizz a než je donesou tak nám Tom představí, jeji nového člena: "Takže holky, tohle je Mates. Nedávno se sem přestěhoval, tak se k němu chovejte mile." Mates nás obejde a s každou si potřese rukou a prohodí pár slov, poté se opět usadí. Nemůžu od něj odtrhnout svůj zrak, samozřejmě to Matesovi, ale ani Tomovi neujde. A Mates se se mnou dává do řeči, skvěle se bavíme, pošťuchujeme a flirtujeme. Mates mi pořád skládá komplimenty a já jsem rudá jak rajče, ale vždycky si z jeho komplimentů udělám srandu a zasměju se….Pak přinesou pizzu a zábava ve velkém pokračuje. Výbuch smíchu celého našeho stolu vzbudil pozornost.
Najednou si všimnu Matese jak flirtuje s Kačkou. Bolestně mě bodne u srdce, já vím nic mezi námi není, ale prostě žárlím. Najednou mi dochází, že jsem se do něj zamilovala a tohle teď mému srdíčku ubližuje a v očích se mi začínají lesknout první slzy. Tomovi tahle drobnost neujde, obejme mě a utěšuje: "Mady, promiň já věděl, že je Mates takovej sukničkář, ale pořád se s váma chtěl sejít kvůli tobě a já myslel, že se mu líbíš a ne že budeš jen další obětí na jeho seznamu. Je mi to líto. Přestaň už plakat, ten hňup za to nestojí." Za chvíli přestanu bulet a vlípnu Tomovi pusu na tvář.
Že by přece jen byl náš rozchod chyba?

Povídka bez děje

20. ledna 2008 v 15:08 Povídky
Je tu moje první povídka, napsaná při záchvatu inspirace, je strašně krátká a nemá ani žádný děj. Ale jestli chcete tak si ji klidně přečtěte a hlavně ji OKOMENTUJTE.
Crrr crrrrrrrrcrrr. Slyším a rázem se probouzím a vypínám ten protivný zvuk budíku. Ach jo zase pondělí, zase škola a celý týden přede mnou, povzdechnu si. Ale co nadělá? Jako každé všední ráno vylezu z postele, naházím učebnice do báglu a hlavou mi probleskne myšlenka z čeho mě vyzkouší, z čeho budeme psát a já se na to nepodívala. Poslední měsíc se nemůžu na nic soustředit, nemůžu se nic naučit a v noci se bezdůvodně budím a pak nemůžu usnout.
Nastupuju do busu směr škola. Posadím se na své oblíbené místo a zavírám oči. Cestu do školy si většinou krátím spaním. Dnes, ale mám jen zavřené oči a nespím, po pěti minutách je otevřu a koukám z okna na míhající se krajinu. Svět kolem sebe nevnímám, jsem ponořená jen ve svých myšlenkách. Náhle mě osloví dáma v nejlepších letech, jestli si může přisednout. Neochotně stáhnu bágl z vedlejšího sedadla a hodím si ho pod nohy. Dáma se usadí a mě zasáhne oblak jejího drahého parfému a zeptá se mě: "Ahoj jak se jmenuješ? Jedeš do školy viď?" jen ze slušnosti jí odpovím a vím, že tento nepříjemný rozhovor jen tak neskončí. To se mi hned potvrzuje když pokračuje: "Těší mě, že jsem tě mohla poznat. Jsi sympatická mladá dáma…." Stále se mě na něco ptá a já jí jen stručně odpovídám a koukám z okna.

Páté spřátelení

20. ledna 2008 v 14:42 Spřátelené blogy
A je tady mé páté spřátelení. Je to opět blog s povídkami, tak se určitě jukněte.
Omlouvám se za překlep místo dananet je správně denanet

No páni

19. ledna 2008 v 21:08 já versus me
No páni skoro všichni sepisují povídky. A moc hezký. Já na sloh moc nejsem a myslím, že moje povídky, slohovky nejsou nic moc. No to ale nemění nic na tom, že tím jak si na blogískách pročítám povídky tak mě zachvacují záchvaty inspirace. Takže kdybych sem náhodou něco z vlastní tvorby přihodila tak se moc neděste a moc mi to nekritizujte páč já jsem na to levá :D.
No dobře klidně to zkritizujte já to přežiju a třeba mi to pomůže se zlepšit :D

"Pohádka" first (IV.část)

19. ledna 2008 v 20:38 Výtvory z nudných hodin
Tak tady je snad už poslední část naší "pohádky". Teda dá to pořádnou práci to přepsat. to písmo je tak strašně nečitelný. Takže pište do komentíků jak se vám naše "pohádka" líbila.
"Jo to ti určitě tak budu věřit, když už jsem si toho cheese s hranolkama a fantou zaplatila. Prostě mi to urychleně doneste nebo si budu na vás stěžovat u majitele. Zak honem pohněte trochou tou svou zadnicí na co tu ještě čekáte?" vztekala se, zvýšeným hlasem a měla co dělat, aby nezakřičela na celý McDonald. "Ale ano, já už jdu."špitl prodavač a odešel s nesprávným jídlem. Opravdu se za chvíli vrátil se správným jídle a donesl ještě něco navíc. "Prosím berte to jako moji omluvu a nezlobte se na mě..., nemyslel jsem to zle." omlouval se jí prodavač a dal jí zmrzlinu. " No děkuju, ale můj vztek to nijak nezmírní" řekla uraženě. Snědla jídlo, zmrzlinu, vypila pití aodcházela domů. Cestou vrazila do nějakého muže a při své náladě mu začalaa hned nadávat:"To se nemůžete dívat kudy jdete?" "Promiňte asi bych to neměl říkat, při tom v jakém jste zjevně rozpoložení, ale vy jste vrazila do mě, ne já dovás." bránil se muž. Jacqueli k němu vzhlédla. Měl na sobě tmavý oblek se světle žlutou košilí a půsovil arotitativním dojmem. To ji na chvíli zarazilo, brzy se však probrala něco neslušného zamumlala, otočila se na podpatku a odešla. Muž se jen usma a chtěl jít dál, ale když udělal krok něco před sebou na zemi zahlédl. Bylo to něco divného, co vypadalo jako peněženka. Zvedl ji a opravdu to byla peněženka- měla podivný tvar, křiklavě zelenou barvu a byly na ní obrázky motýlků.Zasmál se tomu a i když tušil, komu pravděpodobně patří, podíval se dovnitř. Zjistil, že tam je napsané jméno a adresa, a tak si strčil peněženku do kapsy, že ji půjde zítra ráno vrátit pravé majitelce.
Jacquelin došla domů, z tašky vytáhla klíče odemčela, zabouchla dveře a rozzlobeně odhodila boty, které si vyzula, směrem k botníku. Potom si z tašky vytáhla nějaké věci a zhistila,že jí chybí peněženka, prohledávala celou tašku, nakonec ji celou vysypala, všechen její pořádek v tašce se jír rozházel, ale peněženka nikde nebyla. To ji dorazilo úplně. Už neměla ani sílu se ještě víc naštvat. Došla jí trpělivost a hystericky se rozbrečela. Když se po chvíli uklidnila, hodila tašku na zem na ten nepořádek, co z ní předtím vysypala, a šla do druhého pokoje. Pohodlně se usadila k televizi a pustila si hezký film. Ten ji uklidňoval, uklidňoval až nakonec usnula.
Probudila se až kyž zazvonil domovní zvonek. Zvedla se z křeslaa zjistila,že už je dávno ráno.Lekla se že přijde pozdě do práce a naházela věci ze země zpátky do tašky, poté šla otevřít návštěvníkovi. "Dobrý den. Myslím, že tato peněženka je vaše asi vám vypadla, když jste včera tak spěchlala domů."spustil hned muž, do kterého včera vrazila. "Díky" vyhrkla, vytrhla mu peněženku z ruky, zabouchla dveře, zamkla a běžela po schodech dolů. Muž se jen podivi, zase se jí zasmál a utíkal za ní, aby mu podruhé už neutekla. Doběhl ji a zadržel:"No tak slečno, přece přede mnou nebudete stále utíkat...Když jste mi včera utekla bylo mi to líto a muslel jsem, že už vás nikdy neuvidím, ale jako dar z nebes se přede mnou najednou objevila vaše peněženka...ani si nedokážete představit moji radost, když jsem zjistil, že vás přece jen budu moct znovu vidět..."Jacquelin to v první chvíli zarazilo, dokoncezapomněla, že jde pozdě do práce. Chvíli na sebe mlčky hleděli, ale pak se Jacquelin vzpamatovala a vzpomněla si na svoji práci."No to je sice moc hezký, ale já spěchám do práce, už tak jdu pozdě!" vytrhla se mu a chtěla zase utéct, on ji ale znovu zastavil. "Jacquelin, prosím dejte mi šanci..." Jacquelin se tedy zastavila najdřív chtěla něco říct, ale zarazila se" Moje jméno... Vy mě znáte jménem...?" "Asi jste to v té rychlosti zapomněla, ale našel jsem vaši peněženku..." "Aha..."zabrblala,"no, za tu peněženku bych vám měla vlastně moc poděkovat, taky jsem se lekla, že už ji nikdy neuvidím..." Muž se na ni usmál a vzpomněl si" Já vlastně vím jak se jmenujete, ale vy mě ještě neznáte... Takže," podal jí ruku, "já jsem Tony McDagles." "No tak dobře, ale já teď musím do práce. Tak zatím nashle." konečně se mu vytrhla a spěchlala do práce.
Došla do práce, zasunula modrý papírek s časem příchodu a dodatkem proč přišla tak pozdě do kapsičky se svým jménem a odešla do své kanceláře. Cestou zdravila své spolupracovníky: "Ahoj Marku, ahoj Philipe, zdravím Madelaine, ........" Hlavoují však stále vrtalo jméno Tony McDagles, přišlo jí, že už to jméno někde slyšela.
Vešla do kanceláře a v tom jí svidlo, McDagles rodinný mafiánský podník, pro který odmítla pracovat. V současnosti stojí v jejím čele Tony McDagles nejstarší syn starého Adolfa McDaglese, který byl před 8 měsíci zavražděn.... "Co mám teď dělat, když ho odmítnu nejspíš mě dá zavraždit, a když ho přijmu riskuju, že pozná moji pravou identitu a stejně mě zabije." Celý den byla úplně nesvá a nervózní. Bála se, ce se jí všechno může s McDagleseovými ještě stát. Copak před nimi vážně není úniku?
Den ale jako naschvál utekl rychle a už byl večer a končila jí pracovní doba. Mohla jen doufat, že Tonyho McDaglese nikde nepotká, i když si myslela, že on si ji pravděpodobně najde. Tak tedy šla pomalu domů. Stále se musela ohlížet, jestli ji někdo nesleduje nobo tak něco. Ani chuť na jídlo neměla. Konečně došla ke svému domu Jenom se modlila, aby tam na ni nečekal. Opatrně vešla dovnitř, ale nikde tam nebyl, trochu se jí ulevilo a rychle zašla do svého bytu a zamkla...
Tak tohle je všechno co jsme s Jančou sepsaly. Jestli se vám to líbilo a chtěli byste pokračování tak písněte do komentíků. Janča je ochotna pokračovat. Viď Jani :D

Čtvrté spřátelení

19. ledna 2008 v 18:50 Spřátelené blogy
Wow a je tu moje čtvrté spřátelení. Je to jeden super blogísek. Má mocinko hezkej design a je tam spousta zajímavých věcí. Tak se koukněte tady je.