Prosím o zhodnocení povídky Byl to Osud na motivy The Vampire Diaries >zde<

Listopad 2010

Krásný páteční večer

26. listopadu 2010 v 19:52 | Fiera |  Deníček
Krásný páteční večer všem,
tak jsem opět tu, abych vám něco málo napsala.

Budu se věnovat dnešnímu dni, jak jste si možná správně někteří typli.
Dneska měla Masarykova univerzita v Brně Speciální den otevřených dveří pro partnerské střední školy. A jak už správně soudíte, náš ústav mezi tyto partnery patří. A tak se většina naší třídy tohoto DODčka účastnila. Sice každý přednášek na jiných fakultách, ale i tak nás bylo dost, takže bylo nakonec zrušeno vyučko a nemusíme nic dopisovat. Jupí jou. :D

Takže to byl vlastně dneska trošku náročnej den. Jsem vstávala v pět ráno, páč jsem jela s maminou. :D Pak jsem šla na přednášky, na Přírodovědeckou fakultu- měli to krásně připravený a na lékařskou, konkrétněji zubní lékařství- to nebylo nic moc, ale krásná prohlídka prostor, kde se nahlíží do pusinek figurínám. :D
Pak jsem si šla vyřizovat pár věcí jako koupit lístky do divadla, nechat si udělat novýho ISICa(to je taková chytrá kartička :D) atd. A završila jsem to prolízáním obchodů ve Vaňkovce. Jako skvělý, vyřízený mám všechno a utahaná su taky parádně. 

Takže asi pudu spát.
tak se mějte
vaše Fiera

Jupí, konééc tédna

25. listopadu 2010 v 15:54 | Fiera |  Deníček
Ahojda,
tak jak se vede, takhle ve čtvrtek odpoledne? Mně naprosto výtečně. Skvělý pocit z toho, že se zejtra nejde do školy a nebudu muset nic opisovat páč těm pár lidem, co by zůstali ve škole zrušili výuku. :D
Takže jupí na zítřek.

Jinak tenhle týden byl opravdu zajímavej. :D Hlavně ty dnešní písemky. :D nemůžou sakryš dávat polopatistický zadání pro debily? My pak nad tím moc přemejšlíme a dopadá to tak, že to pochopíme dvacet způsoby a oni jsou pak chudáci a musí nad tím moc dumat, jestli to tak bejt může nebo ne. :D jj dávat nám písemky není nic lehkýho. :D

No nic mějte se fajně,
já jdu dělat nějaké blbinky.

Vaše zbožňovaná Fierushka

Wow páni

22. listopadu 2010 v 19:22 | Fiera |  blog
Tý brďo,
zase vás tu po dlouhé době, bylo za uplynulý týden víc než 100.
Takže vám moc a moc děkuju, že jste sem zabloudili. :)

Popasováno, ošerpováno a ostužkováno a teď už jen...

21. listopadu 2010 v 21:14 | Fiera |  Deníček
Ahoj bobani,
tak se vám zase po delší době hlásím. Jste rádi? Asi ani moc ne co?

Tak jsme v pátek měli tu slavnou věc se vznešeným názvem Stužkovací večírek. Kupodivu jsme začali později, jelikož jsme čekali na dva profesóry. Ale když půl hodiny stále nic, začali jsme nakonec bez nich. Krásné slavnostní zahájení proslovem naší "spolužačky=organizátorky" a poté spolužáka. Tak jako docela výtlem. Přeříkání básničky pro našeho třídního a ostatní profesory- taky pobavila širokou veřejnost. A poté onen ceremoniál pasování, šerpování a stužkování. Pasovatel= náš současný třídní měl dost ze svítícího meče a naší přísahy, že nevěděl jak správně nasadit šerpu. Stužkovatelka= naše bývalá třídní byla tak děsně dojatá, že od nás dostala šerpu až málem pár lidem připíchla stužku do kůže. Ale tak v pohodě, přes různé průpovídky jsme se dostali až na konec abecedy, tedy ke mně. :D A to už to bylo jak řekl pasovatel: "excelentní".

Potom následovala večeře a příjezd opozdilce- jak jsme zjistili, zdržela ho havárka na dálnici. A kolegyni nakonec nedovezl, jelikož jí něco do toho přišlo a nemohla jet. Škoda. Ale aspoň tak se sešlo 11 profáků. A někteří naši opravdoví miláčci. Však to taky bylo vidět těch fotek s profákama, kolik bude. :D Někteří to brali s nadšením a vtipem jiní se strnulým výrazem. Ale my stejnak víme, že strnulý výraz maskoval to, že jsme za těch pár let přirostli k srci a je smutno z toho, že už jsme maturanti. ;).

Pak následovaly nějaké soutěže, které byly opravdu zábavné. No  naše oblíbená profesorka koukla a viděla- ostatní s tím měli problém- kdo to je. Při takové té typické soutěži poznávání studentíků na fotkách z brzkého mládí. A když zase jiný poznal podle chuti, druhy piv. A jeho prohlášení: "Vidíš to, každý poznáme něco jiného." Tak jsme šli všichni do kolen.

Prostě a jednoduše řečeno bylo to fajn, ale mohlo to být i lepší.

Takže tě pic,
vaše již právoplatná maturantka Fiera

Step aerobik- zase jsem se málem zabila :D

8. listopadu 2010 v 17:06 | Fiera |  Deníček
Ahojda miláškové,
tak se vám jdu zase pochlubit se zážitky ze školy. :D To jste rádi což?

Takže první hodinu jsme měli ruštinu a psala se písemka z první lekce. Kterou jsme mimochodem probrali v suplovaných hodinách. Ono totiž se nám teprve dneska vrátila učitelka asi po měsíci a půl, kdy byla nemocná. 
Pokračovalo se ZSV, které nebylo nijak zajímavé. Jen si nemůžu pomoct, ale ty pojmy, které tu na začátku ekonomie máme, jsou tak trošku dvojsmyslené až to téměř připomíná sexuologie. Ale tak co už. :D
Následovala fyzika, kde jsme psali písemku a já kretén jsem si prohodila spojku s rozptylkou, takže to mám blbě. No doufám, že to bude aspoň dvojka. Sakra mě to štve, si ani nedovedete představit jakou. :D

Ajinu a češtinu vynechávám nezáživnost jako obvykle.

No ale dnešní tělák ten stál za to. Cvičili jsme step aerobik. A já su na tohle machr, vždycky se o ten step málem zabiju. No a dneska tomu nebo jinak. Obejít step "grebbajem"(jen tuším, že se to tak jmenuje, za přesnost neručím), nejlepší na tom upozornění, pozor na step. No, ale né, Fieruška o něj hned zakopla a málem hodila tlamu. Ale tak ustála jsem to, a do zbytku hodiny jsem zakopla o step ještě několiktrát. Zejména při tom, když se začaly z rádia linou tuc tuc tóny, které mi připomínali Burnin' Up od Jonasů. A normálně mi nebudete věřit, ale ono to vážně bylo Burnin' Up zremixovaný ke cvičení aerobiku. To mě absolutně dostalo, jsem se celou dobu zubila jako blázen. :D

No nic to je asi vše, co jsem vám potřebovala sdělit,
tak se mějte vaše Fiera

PS: jde se učit ajinu na zejtra tak držte pěsti, až se naučím. :D

12. kapitola- Přiznání (část II.)

7. listopadu 2010 v 14:00 | Fiera |  Vy jste trojčata???
No tady je slíbená druhá část 12. kapitolky. Doufám, že se bude líbit a třeba i vykouzlí úsměv na vaší tváři. :D To budu jenom ráda.

Kapitola 12. Přiznání- part2/2
"Ježiši já jsem tak nervózní, Liz. Který si mám vzít,"ukazovala mi Lily právě dva topy. Jeden modrozelené barvy a druhý žlutomodrý. "Ten modrozelený," ozvala se Andy, která právě zvedla oči od knížky, aby se podívala už asi na pátou variantu Lilyina výběru oblečení, "a vem si k tomu ty úzký tmavě šedý kalhoty. Když si ti Lizzí vyčeše vlasy nahoru...." "A oblečeš si tenhle můj svetr," doplnila jsem sestřenku a zamávala před kamarádkou zmiňovaným kusem oblečení. "Budeš vypadat neodolatelně."dokončily jsme větu unisono. A naše kamarádka se tomu pousmála a už se tvářila trošku klidněji.
"Tak co připravena?" zeptala jsem se, když už byla Lily oblečená a já jí upravila vlasy. "Jo, aspoň myslím,"přikývla. "Dobře, tak jdeme," řekla jsem, Andy se jako na povel zvedla a společně jsme se vydaly do společenky.

Dobrou noc nebo spíš půlnoc

6. listopadu 2010 v 23:45 | Fiera |  já versus me
Tak vám všem přeju dobrou noc, či půlnoc, vzhledm k pokročilé denní době. Splnila jsem si dnes večer, co jsem si splnit chtěla a tím bylo dokončit kapču. Ačkoli jsme nečekala, že bude tak dlouhá. :D Tož jsem zvědavá jestli si ji někdo přečte a zhodnotí. I když nejspíš nikdo, ale nevadí. Já z ní mám radost.

takže všichni si přečtěte kapitolku a jděte spinkat

Takže všem přeju dobrou noc a sladké sny.

Jde se spát(nebo spíš si ještě budu chvíli číst)
Vaše FIERA

12. kapitola- Přiznání (část I.)

6. listopadu 2010 v 23:35 | Fiera |  Vy jste trojčata???
Ahojda všem. Je tomu těžké uvěřit, ale ve středu mě zachvátila taková vlna kreativnosti, že jsem rozepsala dvanáctou kapču Trojčat. No a dneska večer jsem měla zase nějakou kreativně inspirativní náladu a rozhodla se kapču dopsat. A jak jsem měla tuto kreativní náladu vznikla mi nejdelší kapitola, kterou jsem za život napsala. Ani slohovky do školy tak dlouhý nepíšeme. :D Takže kapitolka bude rozdělena na dvě části. První je tu dneska a druhá tu přibude zítra nebo v pondělí. Ještě si to rozmyslím. :D No nebudu se tu vykecávat. Takže kapitolka je tu a já vám přeji příjemné počtení. (a kdyby se tu našel někdo, kdo to okomentuje budu ráda)
Vaše kreativní Fiera

Kapitola 12.- Přiznání part1/2
Ač se to nezdá, čas je neúprosný. Plyne si stále svým tempem. Někdy se nám to zdá příliš rychlé a jindy rozvlekle pomalé. Zvlášť když se chystáte na něco důležitého tak čas běží jako o závod, abyste se na to nestihli pořádně připravit. A tak než jsme se nadáli tři dny uběhly a byl tu čtvrteční večer. Den s velkým Dé a čas s velkým Čé. Celý den se mi z toho svíral žaludek, taková ta podvědomá obava z toho, abychom to dobře zahráli. A teď, když tu sedím s holkama, ani jedna nic netuší, a píšu tu úkoly připadám si tak nesvá.

Military Dentist with New Hair

6. listopadu 2010 v 19:43 | Fiera |  Deníček
Ahojda lidičky, všechny vás zdravím.
Tak vám musím říct, že jak jsme byli ve čtvrtek na tom Gaudeamu tak mě namotivovali, že bych šla na vojenský lékařství. (Pro ty co nevědí je to v Hradci králové a ano patří to k Univerzitě obrany a ano není to civilní obor. :D) Sice na asi ne na všeobecný lékařství, ale na vojenské zubní. :D Já vím jsem trochu magor, ale aspoň bych měla pořádnou motivaci. Zkoušky z biologie, chemie, fyziky a tělesné předpoklady(nebo jak to mají nazvané) a to je zaběhnout za 12minut 2300m nebo víc a za 60sekund udělat 35 nebo víc sedlehů. A ještě jako třešnička na dortu test z angličtiny. :D No a motivace by v tom byla hlavně ta chemie, latinské názvy v biologie- které tu požadují a překonat svůj odpor k běhu a naučit se běhat trasy delší než sto metrů. :D
Já vím jsem magor, ale tak s tím už se nic nenadělá. :D Ono totiž ostatní obory, který mě zajímají berou bez příjmaček do průměru pod 1,5  a já mám zatím nějakých 1,12 nebo 1,14 takže bych neměla problém. A to je pak naprd, v tom není žádnej adrenalin. :D

No když odbočím od školy a mého magorství. Tak se musím pochlubit, že jsem ve čtvrtek navšívila holiče a nechala si ostříhat vlasy o docela kvalitní kus. A v pátek jsem si tak šla normálně do školy. Ono abych to uvedla na správnou míru, tak si lidi většinou nevšimnou, když mám novej svetr, kalhoty, tričko, barvu vlasů atd. Takže jsem ani nečekala, že by si toho nějak moc lidí všimlo. O to větší bylo moje překvapení, když mi spousta lidí řekla: "Jé ty máš ostříhaný vlasy, sluší ti to." A o to víc mě dorazilo, když mi tohle řekl kluk: "Páni nový vlasy, sekne ti to." Myslela jsem, že se složím. Ono totiž nejsem moc zvyklá na to, aby mi něco podobného a přímo do očí říkali příslušníci opačného pohlaví. Takže to se mnou dost zacvičilo. Jak to, že mi to "sekne" tak hlavně i to, že si to vůbec dotyčný všiml. :D No jo dobře, nebudu to tu dýl rozebírat nebo byste si mysleli, že už jsem úplně mimo tuto realitu (a asi byste ani nebyli moc daleko od pravdy) takže raděj toho nechám.

Půjdu se věnovat dvou zcela odlišným realitám, jedné v mé hlavě a druhé v knížce, kterou právě čtu.

Tak se zatím mějte skvěle. Užívejte víkend
vaše Fierush

Dobré ránko

4. listopadu 2010 v 6:11 | Fiera
Tak vám přeji dobré ráno,
jsem prostě neodolala a musela jsem vám to sem napsat. :D Už jsem v Brně u mamči v kanclu a za necelé tři hoďky máme se třídou scuka na Gaudeamu. Tož jsem zvědavá jak to tam dneska dopadne.
Vám přeju příjemná a úspěšný den. :D

VAše Fiera

Mackie Messer

3. listopadu 2010 v 20:44 | Fiera |  Music of my heart
Tož dneska ještě jeden článek. Tentokrát hudební. Přes kamošku, která si na FB vložila video písničky Mackie Messer se mi vybavily vzpomínky na školní léta, kdy jsme ještě měli hudebku. Tuhle písničku jsme zpívávali, a s oblibou, dokonce jsme tam slovíčka Mackie Messer vyměňovali za jméno učitele, který nám v tehdejší době přišel jako velice autoritativní osobnost. Ale teď po letech je to s ním spíš vztah kamarádský a  stal se z něj náš třídní. No a prostě v určitých slokách se tojméno dá obměňovat za nějakého spolužáka či kantora, který té sloce odpovídá nebo tak. :D To jsme si vždycky užívali. :D Jen ještě takový malý poznatek písnička pochází ze Žebrácké opery- pokud někdo zná.

Takže tady to video, které mě přinutilo vzpomínat si na staré dobré časy.

A jelikož nic nenechám jen tak,ještě jsem hledala Mackieho v angličtině. A našla jsem verzi od Robieho Williamse. Bych nečekala, že to zpívá. :D Mě to překvapilo. :D
zdroj videí: youtube.com

11. kapitola- Konec?

3. listopadu 2010 v 20:18 | Fiera |  Vy jste trojčata???

Takže lidičky další kapitola po strašně moc a moc dlouhé době. No je to trošku kratší, ale je v ní vše, co v ní mělo být. :D Doufám, že napsání další kapitoly nezabere tolik času nebo lépe řečeno nebude až za tak dlouhou dobu, jako tohle pokračování. :D No nebudu vás dlouho zdržovat. Přeju příjemné počteníčko.


Kapitola 11.- Konec?
Během čtrnácti dní po našem malém nočním výletě do Chroptící chýše, se to konečně začíná mezi Andy a Remem nějak rýsovat. Stále víc a víc po sobě pokukují, i když se Rem stále ještě neodhodlal a nepozval ji na rande. Využívají každé chvíle, když si myslí, že se na ně nikdo nedívá(ale já je vidím), aby se spolu pobavili a vrhali jeden po druhém úsměvy. Je to opravdu roztomilé.
Když už to nevydržím se jen tak na ty dva dívat jak po sobě pokukují vybalím na ně u oběda: "Šmankote, na to už se vážně nedá koukat! Nemohli byste si už konečně domluvit rande a dát to do hromady." Oba se na mě udiveně podívají. Ale Andy hned překoná prvotní šok: "Když vás to potěší," zaculí se na nás, "co říkáš Reme, vyrazíme si někam?" Dotázaný jen němě přikývne. "Skvěle," zavýskne Andy vesele, "tak večer. Teď už musím jít, mám konzultaci s McGonagalovou, málem jsem na to zapomněla." Omluvně se usměje a už pádí z Velké síně. "Tak to bychom měli," usměju se pod vousy. "Teda ty jsi ale číslo," začne se vedle mě na celé kolo řehtat James. "Prosím tě proč?" nasadím nevinný a nechápavý výraz, čímž pobavím nejen Jamese, ale i Rema, Siriuse a Lily. Když tak nad tím teď uvažuju, tak ty poslední dva jmenované jsem už dlouho neviděla se usmívat. Lily vlastně od té doby, co jsme začali s Jamesem "chodit" a Sirius se neusmál nejméně poslední týden. Co to s nima sakra je. Teda dobře, chápu čím je to způsobeno u Lily. No řekněte vám by nebylo smutno z toho, kdyby někdo začal chodit s klukem, o kterého máte zájem, i když tvrdíte pravý opak? No mě by to tedy náladu asi trošku zkazilo. To mi připomíná, že bychom to měli s Jamesem pomale ukončit, ještě bych dokončila tento týden. Je pondělí a příští pondělí nebo v neděli to ukončit. Vážně se už nevydržím dívat na to jak Lily trpí, i když to nerada přiznává. A myslím, že nový pár- Andy a Rem- jí moc ke šťastné náladě nepřidají. Ale proč se Sirius v poslední době tváří jako mučedník, to nějak nepobírám.

Výsledky MAGu

3. listopadu 2010 v 19:09 | Fiera |  Deníček
Zdravím přátelé,
tak jakpak se máme? Dnes se nám opět půlí týden, to je dobré, že? TEda aspoň já jsem ráda. Protože jak v poslední době zjišťuju maximální nakupení písemek je pondělí až středa, čtvrtek nic moc a v pátek seminář biologie.

Ale co jsem chtěla hlavně napsat se týká výsledků maturitní generálky. Včera jsme se dozvěděli, že by dneska měl náš pan ředil vyzvednout výsledky, jak jsme dopadli. Stačí být výkonnou třídou a výsledky jsme poslední hodinu dostali. A musím přiznat, že jako třída jsme dopadli dost slušně. Ne, že bych se chtěla chlubit, ale překvapilo mě, že jsem dostala 100 % za slohovku v ajině i češtině. Když vezmu jakej přístup jsem měla ke slohovce z češtiny tak mě to nesmírně potěšilo. I když teda v Percentilu to bylo jen nějakých 98. :D Ale celkově jsem s výsledkem spokojena. Z češtiny 97,4 a z ajiny 96,5 v percentilu. V procentech je to trošku nižší :D Ale jako spokojenost veliká. Jen aby mi to takto hezky dopadlo i na jaře až se to bude psát naostro. :D

Jinak dneska byla hafo ruština. :D Jsme řešili kde je Soči. Jako jestli nějaká zakavkazská republika nebo kde to je. :D Jsme to nevěděli a učitelka z toho byla tak na větvi, že jsme byli za zeměpiscema- ale nesehnali jsme je. Tak jsme to pak hledali na netu a zjistili, že je to v Rusku. :D

Zjistila jsem, že pet láhve jsou životu nebezpečné. Jsem si oni dneska rozfikla prst. No jo, jsem šikulka. Je to relativně hluboká ranka, ale naštěstí z toho nevalila krev- kupodivu. Ale pěkně mi to v tom prstu cukalo. Aspoň, že se mi to přihodilo až po písemce. :D

Ještě že se zítra jde na Gaudeamus, první tři dny tohoto týdne byly dost hektický. Ale tak mám je za sebou. Ale před sebou je ten páteční seminář z bižule. Na to budu muset juknout.

Taky jsem se dneska stavovala do knihovny. jen vrátit knížku a vyzvednout si jednu,kterou jsem tam měla rezervovanou. Jaké však bylo mé překvapení když mi paní knihovnice přihodila další 3 knížky, které se jí tam během dneška nashromáždily, a které jsem měla též rezervovány. Tož su zvědavá jak to za ten měsíc všechno přečtu. Vzhledem k tomu, že 75% z nich jsou po mně opět rezervovány. No snad to nějak zvládnu. Ještě ale musím dočíst 78 stránek Marťanské kroniky od Bradburyho do 22. listopadu. Ale to zvládnu. :D

Tož nic, mám volný večer a kreativní náladu, tak se jdu pokusit dopsat rozepsanou kapču k Trojčatům. To je doba co? Dlouho jste tu žádnou kapču neviděli. :D

Tak tě pic vaše Fieruš.

Je hranice 18ti let opravdu i hranicí dospělosti?

3. listopadu 2010 v 18:38 | Fiera |  Můj názor
Když jsem si přečetla nové téma týdne- Dospělost, řekla jsem si fajn, opět jedno z pěkných témat k zamyšlení. A tak se můžete pokochat článkem na toto téma.

Nakoukla jsem na pět názvů nejnovějších článků na téma týdne.  A názvy typu-  konečně dospělá, nechci být dospělá nebo "jen suché" dospělost  či obdobných se krom těch nejnověších pěti v těch dalších docela často opakovali.

To mi jen potvrzuje že si většina z nás ve svém mláděcím věku říká: "Já už chci být dospělý/á. To budu moct dělat tohle a tamto, budu mít řidičák, budu sám/a za sebe zodpovědný...." A další podobné věci. Prostě chceme být dospělí- tedy aspoň podle zákona. Hranicí dospělosti je u nás v České republice dosažení věku 18 let. Ale vlastně je to jen spíš taková hranice, kdy už jsme zcela odpovědní z své chování, a proto je nám umožněno se rozhodovat o spoustě věcí dle svého názoru.
Ale abych se vrátila zpět ke skupině lidí, která se netěší na to, až bude dospělá. Sem patří hlavně (nezlobte se, že to říkám, ale myslím si, že je to tak, pokud nesouhlasíte máte možnost se vyjádřit do komentů pod článkem) většina holek mezi 16, 17 ti lety. Mají tak trošku z té pomyslné hranice dospělosti depku. Začíná jim docházet, že stárnou a (teoreticky) zmoudřely a už si nemůžou hrát na naivní slečny. Dokonce si i některé z nich uvědomují to, že jim s tím přibyla zodpovědnost za to, co udělají. Když například podepíší něco, co si nepřečetly pořádně nebo vůbec.
A pak jsou tu ještě ti, kterým je nějaká hranice 18te let úplně putna. Prostě to berou jako něco, čím si projde každý.

Ale dospělost není jen od dosažení hranice 18 let. Osobně beru za znak dospělosti způsob jak se člověk chová. To, že si uvědomuje určité věci, které do života prostě patří. Jsou to zcela základní věci jako důležitost rodiny, přátel, hodnota peněz, umět se včas a správně rozhodnout, užít si života- ale v rozumné míře, ne se někde zpít do nevědomí a spoustu dalších věcí. 
Prostě pravá podstata dospělosti pro mě zpočívá v chování daného člověka.

A co vy? Co považujete za dospělost?

Krokodýl Geňa

1. listopadu 2010 v 20:28 | Fiera |  Music of my heart
Tož dneska jsme na ruštině zpívali takovou písničku z ruského krátkometrážního filmu- nebo spíš seriálu. Prostě něco na způsob našich večerníčků. 

Jak si ti chytřejší možná domysleli jedná se o Krokodýla Geňu, který zpívá o tom, že na narozeniny zůstal sám. Jako musím říct, že jsme z té písničky měli dost. Je prostě úžasná. Takže nemůžu jinak než se s vámi o ni podělit. :D

I hate mondays and the most the first in a month

1. listopadu 2010 v 16:53 | Fiera |  Deníček
myslím, že v tom nejsem sama, kdo nesnáší pondělky. 

Nepočítám to, že jsem včera šla spát o hodinu později než obvykle chodím a že jsem byla od pěti od rána vzhůru. Ale opravdovou raní perličkou bylo, když jsem zjistila, že už je prvního listopadu. Takže když jsem jukla do kalendáře, zděsila jsem se, že mi už neplatí měsíční jízdenka na bus. A jelikož od tý doby, co mám měsíční u sebe nenosím hotovost a nemám šajnu kolik vlastně jízdenka do školy stoji. Asi si dokážete představit ty zmatky jak běhám po baráku a hledám drobný, abych si mohla koupit jízdenku. :D Ale nakonec jsem vysypala pár drobných, které skrývala moje žlutomodrá rybí pokladnička. A kupodivu mi ještě zbylo. :D Odpoledne jsem tedy hned po příjezdu dom vzala pěníze a valila si na nádr koupit měsíční, abych zítra ráno zase neplašila drobáky. :D

Po příjezdu z nádraží jsem šla navštívit klavír.  Teď jsem přisedla k počítači, zkontrolovala mailík otočila svůj úžasný kalendář z Kevina na Nicka a teď hurá na matiku. :D

Tak se mějte užívejte pondělního večer,
Vaše Fieruš