Prosím o zhodnocení povídky Byl to Osud na motivy The Vampire Diaries >zde<

Únor 2011

DCOM- Avalonská střední

28. února 2011 v 19:03 | Fiera |  Filmy
Tak jsem včera navečer neměla co dělat, a tak jsem hledala na netu různá videa. No a narazila jsem na DCOM (disney channel original movie) Avalonská střední. Jelikož jsem měla náladu na nějakou takovou slátaninku, tak jsem si řekla, že to zkouknu.

A musím přiznat, že mě to docela překvapilo. Jsem čekala něco jiného, ale tohle se mi docela líbilo. Takovej zajímavej pohled na legendu o králi Artušovi. Tedy v tom, že se převtělí do někoho o xy let později, ale tak proč ne. Legenda pravdivě nepravdivá je to tak či tak.

Rozhodně jsem se u toho i dosti nasmála. Prostě a jednoduše na relaxování a to, když o filmu moc nepřemýšlíte dokonalé. :D

a zase to pondělí

28. února 2011 v 18:53 | Fiera |  Deníček
Ahojda návštěvníci,
tak je tu zase pondělí. Tedy spíš už se blíží ke konci. Ach jo. To je děs, se vždycky celý týden těším na víken, že se vyspím a dospím a ono prdlajs. Něž se naděju už je pondělí a škola atd.

Ale tak co naděláme. Ve škole, se stejně pořád něco (ne)děje. Je to docela zvlášní. JSem myslela, že to bude pořád něco v těch hodinách. Ale ono ani ne. Jen si pak domů odneseme plno úloh, které musíme udělat. Vážně si říkám, proč nezůstanu doma a nevěnuju se mnohem užitečnějším věcem jako je sepisovaní si otázek do bižule nebo češtiny. Jenže stejně bych to asi neudělala, páč jsem od přírody děsně líný tvor, až tak,že to není pěkné. Nu co i to se stává.

Asi nejplodnější dnešní hodinou byla ruština a dozkušování konverzačního tématu Nákupy. Takže jsem se v klídečku učila fyziku na písemku. :D Ale zítra už bude zase normoš učení v ruštině. Je až s podivem, že se na to těším. :D Až se děsím toho, jak to budu zvládat na vysoké, když se tam dostanu a zvolím si kterou chci. :D Vždyť tam je to takové odsedění a odposlouchání. Aby mě z toho brzy nekleplo.

No asi bych mohla nechat toho praštěného filozofování a nefilozofování a raději se mrknout na bižuli nebo spíše ekologii, ze které zítra píšeme.

Tak se mějte úžasně,
vaše Fiera

Mnoho úhlů pohledu, ale jen jedna věc

27. února 2011 v 16:18 | Fiera |  Můj názor
Tak po dlouhém přemýšlení, mám-li nebo nemám-li na tohle téma psát jsem se rozhodla, že něco sepíši. Nehodlám sem psát žádné učebnicové definice, co to vlastně ta tři písmena znamenají, těch už jste si za ten týden určitě přečetly neurekom.

První věc, o které bych tu ráda napsala, je všeobecný vztah k sexu v dnešní době. Oproti dřívějšku se nám trošku uvolnily mravy (nic ve zlém, myslím si, že je to i k dobru věci) a dva lidi se dokáží o sexu bavit aniž by byli okamžitě rudí jako raci. Nebo jim vadilo, že to někdo zaslechne a sám odposlochávající by zrudl. Jako tomu bývalo dříve. Prostě dříve bylo téma sexu v rozhovorech na veřejnosti dost tabu. Myslím, že tímto se trošku víc přispívá k osvětě u mladých. A ti se pak nevrhají do postele jakmile k tomu mají příležitost, jen proto, aby si to vyzkoušeli. Samozřejmě, že to není pravidlo, najdou se i tací, kteří to prostě udělají. Avšak v současné době si jsme vědomi rizik při nechráněném sexu mnohem víc než lidé dříve.

Druhým bodem, který chci zmínit, je sexuální výchova na školách. Takové dříve dosti přetřásané téma. Zavést, či nezavést. Vlastně nevím jak to tenkrát dopadlo. Protože náš už se to netýká a ani netýkalo. Matně si vzpomínám na hodiny Občanské výkuky a hodiny biologie člověka s naší bývalou třídní. Byla tak trošku ze staré školy a téma sexu před třídou puberťáků jí bylo trošku nepříjemné. A tak se v občanské výchově kapitole, která se touto tematikou zabývala elegantně vyhla. A v Biologii nám raději pustila video s nějakou princeznou a princem.
Ale také si pamatuju, tuším že to bylo předloni, besedu se sexuologem Radimem Uzlem. Jako docela sranda. Jak někteří učitelé se tvářili: "panebože pryč odsud" a jiní to brali docela v pohodičce. Docela mě tenkrát dostalo, když vyprávěl o svých cestách do zahraničí a zážitcích z Dánska. Učitelka přišla do třídy, každý dostal na lavici model dřevěného penisu a balíček kondomů. A učitelka jim povídala o všem možném týkajícím se sexu (bez červeně v tvářích), každý pak měl za úkol "oblíct penis" do kondomu, a pak si každý ještě nesl domů krabičku kondomů. No proč ne, čím více toho víme, tím líp pro nás, no ne?

No ale i přílišná uvolněnost někdy škodí. Jako zajít na chat (nebo vám napíší na FB) tam hned máte spoustu nabídek k sexu. Nevím jak vy, ale do toho bych nikdy nešla s osobou, kterou vůbec neznám. Tedy je to můj názor a může se od názoru ostatních samozřejmě lišit. Rozhodně mě tyto "lákavé" nebídky, které mi chodí do zpráv, občas i mailem(což absolutně nepobírám jak mi tam mohou chodit) dost vytáčí. Přece, kdybych o to měla zájem, napíšu si tam: pouze pozvání na sex.

Názory na to, kdy začít se sexuálním životem se také liší. Mnoho lidí zastává názorou, že chtějí své poprvé zažít jen s osobou, na které jim bude záležet a budou ji mít rádi. Nezáleží jim na to jestli jim v té době bude 15, 19 nebo třeba 25. Další skupinkou jsou lidé podobného názoru. Ovšem mají tu hranici, kterou je: Až po svatbě. A jsou tu i tací, kteří jen nechtějí zůstávat za ostatními a začnou se sexem jen protože ostatní už začali, tak aby i oni mohli vyprávět své zkušenosti. PRostě jsou k tomu dotlačeni společností, ve které se zdržují. Avšak ať už je váš názor na začátek jakýkoliv, můžete si být zcela jisti, že jednou se svým sexuláním životem určitě začnete a nikdo vám do toho nemá co mluvit.

"milujte se a množte se" jak by kdosi řekl,
vaše Fiera

Sobotní boardovačka v Koutech

27. února 2011 v 15:25 | Fiera |  Deníček
Ahoj čtenáři,
tak jsem si včera užila suproidní den na svahu. Jako mazec rozhodli jsme se s Joenie, Lachtenem a Žabkou, že pojedeme na hory na jeden den. A tak jsme včera vyrazili. Jako cílovou destinaci jsme si vybrali Kouty nad Desnou v Jeseníkách. Musím uznat, že tam jsou naprosto báječné sjezdovky. Ani bych do sebe neřekla, že si sjezdovky s 500 metrovým převýšením tak hafo moc na boardu užiju. :D Na lyžích si totiž věřím víc než na boardu. :D
***
Počasí nám přálo, celý den krásně svítilo sluníčko a teplota se pohybovala kolem nuly. No prostě úžasný den na lyžování. A když k tomu připočtu ještě nulové fronty u vleku a lanovky. Tak naprosto boží.
I přes to tu však byly dva nepříjemné faktory. První z nich bylo docela dost lidí na svahu. (Nebo aspoň ve chvílích, když jsme tu sjezdovku zrovny my sjížděli.)
***
Avšak ten úplně nejsilnější zážitek zanechala už samotná cesta autobusem, "šéfik" po celé dvě hodiny cesty nezavřel pusu a pořád mlel něco o "lůzrech". Takže z toho jsme byli opravdu dosti vysmátí. No kdo by nebyl, že jo.
***
Takže včerejšek byl prostě super den. Hafo moc jsem si ho se svýma zlatíčkama užila. Akorát mě teď malinko bolí nožičky, ale to bude zítra dobré. :D

Tož se mějte a užívejte víkendu.
Vaše snowboarďačka Fiera

2. kolo SONCelebrita

26. února 2011 v 20:24 | Fiera

Tak jsem se opět zapojila do nějaké soutěže. Konkrétně to SONCelebrita a už jsem se díky vám dostala do druhého kola. Děkuji vám za hlásky a prosím o vaši podporu i ve druhém kole.
***
Zvolila jsem si Iana Somerhaldera. Úžasného herce, kterého asi nejvíc proslavil seriál The vampire diaries, kde ztvárňuje upíra Damona Salvatore. Také si zahrál v seriálu Ztraceni a v roce 2008 se objevil ve filmu Ztracený svědek (Lost Smaritan).
A co se mi na něm nejvíc líbí je, že se angažuje v poměrně velkém množství ekoprojektů a bojuje za práva zvířat.
Takže pokud vás Ian zaujal hlasujte pro něj prosím.
***
***
http://www.janep.org/wp-content/uploads/2007/01/auto-ph-lostis2.jpg

Máj- Karel Hynek Mácha

25. února 2011 v 17:03 | Fiera |  do školy
Tento článek je jakési vypracování jedné z knížek k nové matritě. Tedy zhruba to, co si sepisuju do svých otázek. Takže vás prosím !NEKOPÍROVAT! a kdybyste už museli tak pouze s mým svolením
Karel Hynek Mácha
  • představitel romatismu v Českých zemích
  • ze zchudlé rodiny, mládí prožil v Praze, vystudoval filozofii, vykonával advokátní praxi v Litoměřicích
  • rád navštěvoval hrady (Bezděs), podnikal pěší túry do
  • psát začal na gymnáziu, psal německy
  • účastnil se vlasteneckého ruchu- ochotnicky hrál v českých divadlech, pod vlivem Jungmanna
  • zemřel ve 26 letech na choleru
Máj
  • lyrickoepická báseň
  • zfilmovan v roce 2008 v režiji F.A. Brabce
  • autor splývá s hrdinou
  • příběh vypráví hospodský v krajině, kterou měl rád
  • dedikace(věnování), 4 zpěvy, 2 intermezza(po 2. a 3. zpěvu)
  • okolí Bezdězu, zhruba v Máchově současnosti
  • využívá velkého množství básnických prostředků: metafora, personifikace, kakofonie i eufonie("...povolným krokem on zločince doprovází..."), oxymón ("...zborcené harfy tón, ztrhané strůny zvuk..."),...

Smíšený tělák a náročný týden

25. února 2011 v 16:13 | Fiera |  Deníček
Zdravím, milí návštěvníci blogu,
tak se vám opět hlásím. Zase jsem tu na vás celý týden pekla, ale tak možná jste si ten oddech ode mě užili, no né? :D
***
Ráda bych se vyjádřila k pondělku. Kterýžto den byl opravdu působivý. První hodina ruština- takový relax, po nedělním vytočení od maminky, které mi trvalo až do pondělí do rána. Normálně já tu učitleku ruštiny zbožňuju, mi normálně zvedla náladu. Jako faktyš. Moc a moc jí za to děkuji. (kdyby si to náhodou přečetla, o čemž pochybuji). Druhou hodinu jsme měli suplíka za ZSV, jelikož jsme měli mít(a i měli) učitele, který normálně zsv učí, tak jsme si všichni donesli sešity do ZSV. Ovšem jaké bylo naše překvapení, když s náma chtěl mít dějepis. Ten nás totiž normálně tento učitel učí. Sakra, kdo to má přepisovat? Jako, měl štěstí, že to byla jen jedna stránka A4 zápisu.
No a den se završoval (tedy ne úplně) tělocvikem. Ten jsme měli spojený s klukama, jenže holkám se nechtělo cvičit, že prý se musí učit na písemku z literatury a cosi kdesi. Vážně nechápu, co se na tom učily. Psali jsme totiž na maturitní otázky- přečtete knížku musíte vědět o čem je, kam ji zařadit a umět najít v ukázce věci jako jsou synekdocha, oxymorón, metafora, přímá řeč,... No, ale zpátky k těláku. Nakonec nás tedy cvičilo 9, z toho 3 holky. Jó a to byla sranda. Jsme se tam měly jako princezny. Kluci nás museli nosit na zádech a na "stoličce" a v tomto stylu se hrála honěná- jakože na rozcvičku. (Lituju kluky, sama sebe bych nosit nechtěla :D.) A pak jsme hráli fotbal. Ve tříčlených družstvech. Jako docela sranda, góly se totiž počítaly jen od holek. Což bylo celkem funny, jelikož já mám problém se tou nohou do toho míče vůbec trefit. :D Ale nakonec jsem to tak nějak zvládla a dokonce se i několikrát trefila do branky. Nejvtipnější byl konec, kdy nás učitel pochválil, že jsme byly dobré, tak jak to ani nečekal a kluci nás měli za odměnu odnést do šatny. Ale my jsme zdrhly. :D Pro jeden den se nás už natahali dost.
***
No tento týden byl docela kvalitní na písemky. V pondělí z fyzika- mám 1-, pošahaná teorie, jsem se do ní nějako zamotala, ale jinak docela spokojenost. Taky jsme psali z normální matiky (za 1) a ze cvička opět 1- a to kvůli pitomému spletení sinusoidy a kosinusoidy- jsem prohodila hodnoty. No jo moje blbost jako obvykle.Též jsme pasli dneska celou lekci z ajiny- katastrofa je to na dvě známky z mluvnice (to bude asi 4 nebo 5) a z porozumění textu (to bude za 1). A taky jsme dneska psali z BiS. Místo ze dvou otázek jen z jedné a to té horší, jsem myslela, že tu učitelku něčím klepnu. To mi připomíná, že bych si mohla zpracovat ty otázky, které mi chybí. :D Též se nám nevylhly dvě písemky z češtiny jedna zmíněná literární a druhá pravopisná, na čárky. Tak aspoň něco, když už nic. Měli jsme psát ještě z bižule, ale nějak to učitelka zakamuflovala a píšeme až v úterý. A aby to nebylo málo, v pondělí si napíšeme další písemku z fyziky. :D To mě tak baví. :D Aspoň se v té škole nenudím. :D (samozřejmě s nadsázkou a zkoušení pomíjím)
***
Tož se mějte krásně a užívejte pátečního odpoledne,
vaše Fierush

No to mě po...

21. února 2011 v 18:01 | Fiera |  blog
tedy já zírám. Blog má jako téma týdne SEX. No chňápete to prdi, chňápete? Páč já tomu moc nechňápám, ale tak ať si. Přečetla jsem si pár článků na toto téma. A je krásné jak se někteří dokáží vyhnout tématu a přitom na ně psát. Jó tomu říkám talent. :D

No a jinak sem ještě dávám návštěvnost za minulý týden:

Navstevnost za minuly tyden (14.2. 2011 - 20.2. 2011) je:
Pondeli: 51- hej jako krásný číslo, díky vám.
Utery:   25
Streda:  23
Ctvrtek: 29
Patek:   32
Sobota:  36
Nedele:  37

Celkem:  233 - a celkově, také moc pěkné číslo

Takže všem vám návštěvníkům děkuju za návštěvy a doufám, že sem ještě někdy zavítáte.

Vaše překvapená Fieruš

v SONC(elebrita) s Ianem Somerhalderem

20. února 2011 v 14:11 | Fiera |  blog
Tak jsem se opět zapojila do nějaké soutěže. Konkrétně to SONCelebrita. Zvolila jsem si Iana Somerhaldera. Úžasného herce, kterého asi nejvíc proslavil seriál The vampire diaries, kde ztvárňuje upíra Damona Salvatore. Také si zahrál v seriálu Ztraceni a v roce 2008 se objevil ve filmu Ztracený svědek (Lost Smaritan).
A co se mi na něm nejvíc líbí je, že se angažuje v poměrně velkém množství ekoprojektů a bojuje za práva zvířat.

Takže pokud vás Ian zaujal hlasujte pro něj prosím.

http://www.janep.org/wp-content/uploads/2007/01/auto-ph-lostis2.jpg

Projekt 365

20. února 2011 v 14:04 | Fiera |  Můj názor
Poslední dobou, když namám co dělat jen tak pendluju po různých blozích. A ač je to zvláštní na několika z nich se autoři či autroky "zúčastňují" Projektu 365. Ten spočívá v tom, že každý den vyfotí nějakou fotku a zveřejní ji. Zkrátka si dělají jakousi obrázkovou historii jednoho svého roku. A celý tento nápad pochází od Taylor McKnighta.

Pěkný článek naleznete >>>na tomto blogu<<<, jehož majitelka s projektem 365 nedávno začala.

Rozhodně mě tento projekt zaujal a kupodivu si myslím, že má i smysl. Obzvláště, pokud vás baví focení a podobně. Možná bych s tím taky začala, ale nevím. Ještě si to nechám projít hlavou a uvidím.

Jak jste na tom vy. Věděli jste o tomto projektu, zaujal vás něčím, zapojili byste se?

Mějte se pěkně,
vaše Fieruš

Zasněžený víkend

20. února 2011 v 10:45 | Fiera |  Deníček
Přeji vám všem krásné nedělní dopoledne,
jak si užíváte víkendu. Já tedy nic moc, příští týden bude dosti hektický, a tak se na to připravuju. A i když jsem toho včera stihla celkem dost, mám pořád pocit, že jsem nestihla nic. :(:D

Teď jsem si chtěla dopsat něco do matiky, co jsem nestihla. A ono hele nemůžu najít sešit do matiky. A to jsem ho ještě včera měla v ruce. Tak prohledávám celý pokoj, šuplíky, skenr jestli tam nezůstal zapomenut. A nic. A pak mě napadne pošetilá věc. Podívat se za šuplík- ono se mi totiž občas stává, že mi něco zapadne za šuplík, když je toho v něm moc. No a ejhle sešit je tam. Po půl hodině hledání. A to, že ten můj pokoj zase tak velkej není. :D No kdybych mě hned napadlo se tam podívat.

Ale co nebudu si tu stěžovat na školu, né. Ta přece dokáže občas otrávit život každému. :D

Spíše jsem jen chtěla zmínit ono podivné včerejší ráno. Jsem se probudila a mrkám z okna, ono tam poletuje cosi bílé. Nějak jsem tomu nevěřila, a tak se podívám lépe. A hele ono je tam vážné bílo. No prostě včerejší dopoledne sněžilo. Neskutečné.

A dnes ráno, když jsem šla do obchodu, tak akorát znova začal poletovat sníh. A poletuje do teď, akorát tam není bílo, tak trošku se to rozpouští. I když je tam docela chladno.

Tak si říkám, jestli se náhodou zase nevrací zima. Tohle podvné počasí už mě přestává bavit. Jednou je krásně jarně a z toho druhý den je zase pravé zimní počasí. Docela pošahané. Nu co naděláme.

Tak se mějte pěkně, užívejte si neděle a nicnedělání,
vaše Fierush

Rasismus

18. února 2011 v 19:53 | Fiera |  Můj názor
To se divíte, co? Dneska prostě nemám, žádný originální název. Ale myslím, že toto téma nemusí mít žádný crazy název.

Na začátek bych dnes uvedla obecnou definici hnutí rasismu. Rasismus je nenávist vůči ostatním rasám. Může se odvíjet i od nacionalismu(vyzdvyhování svého národa).

Rasismus v historii
Rasismus je věc, která je v naší společnosti poměrně častá. Až mám z toho pocit, že lidé mají v sobě zakořeněnou jakousi nenávist proti ostatním, kteří se nějakým nepatrným způsobem liší. Ať už se jedná o rasismus v USA, Jihoafrické republice nebo kdekoli jinde je to vše na jedno brdo.

Asi "nejdokonalejšími" rasisty byli nacističtí Němci, kteří si jiné rasy systematicky vyhlazovali. A "nejúspěšnějšími" jsou běloši, kteří v Jihoafrické republice utlačují domorodé černošské obyvatelstvo a to i přes to, že běloši byli (a myslím i jsou) menšinou).

Mediální pohled
Zcela nezanedbatelnou úlohu v našem náhledu na rasismus hrají média. V televizi vidíme neustále reportáže o tom, že utlačujeme (jakože obyvatelé ČR) Romské obyvatelstvo, máme proti Romům averzi a podobně. Nebo, že v Americe "zase někdo špatně zacházel" s afroameričanem.

Média v dnešní době opravdu silně ovlivňují mínění veřejnosti. Ať už je to špatně nebo dobře, sílu se kterou se jim to daří nikdo nepopře.

Můj celkový pohled na věc
Rasismus je špatný, ale nikdo není "nerasista" v pravém slova smyslu. Kvůli moderní době a médiím a všemu všeobecně máme vůči lidem, kteří se nepatrně odlišují předsudky. A nejedná se jen o stránky ohledně rasy, ale myslím i předsudky všeobecně. Jako například: "Jo hele vidíš támhle tu uťápnutou holku s brýlema a tou bichlí na stole. To je určitě šprtka." A přitom to vůbec nemusí být pravda. Všichni  máme v sobě zakořeněný "rasismus", jakobychom se báli, že nám můžou něco udělat. Takový pud sebezáchovy.

Tato otázka má mnoho stránek a v mnoha ohledech je přehlížena. Například rasová nenávist Romů k bělochům. Zviditelňuje se totiž jen ta jedna strana mince, ale vždyť i tohle má svou druhou tvář.

Určitě není dobré rasismus propagovat a hlásat. A smýšlet na to, že tam toho "tmavýho" nebo "černýho" zmlátím, také není zrovna správné. Ono se totiž říká, že od myšlenky není daleko k činnům. Tak aby z toho pak neměl smýšlející problém. Ale přiznejme si dnešní svět je tak zkažený, že se v něm toho moc napravit nedá. 


No snad jste z toho alespoň trošku moudří. Původně jsem měla namyšlený promyšlenější článek, ale jak jsem to začala sepisovat, takmi plůlka věcí vypadla. No to už se tak holt někdy stává.

Mějte se vaše Fiera

The time of musicals

17. února 2011 v 18:44 | Fiera |  Music of my heart

A s tím hledáním písniček z Romea a Julie jsem narazila na moji oblíbenou písničku z Mušketýrů a Kleopatry. Tak o ty se s vámi také podělím. Sice jsou to už trošku starší písničky, ale stále pěkné. :D

Takže z muzikálu Tři mušketýři, písnička Já vím.

Z muzikálu Kleopatra píseň Máme svůj Řím

a ještě Dámy vládnou


Abych řekla pravdu, oba muzikály jsem zhlédla v divadle Broadway v Praze už před dost dlouho dobou. Oba v té původní verzi. Pokud vím v současné době hrají oba muzikály, ale v obnoveném nastudování. Sice nevím jaké je, ale to původní se mi opravdu hodně líbilo. Myslím, že to nové se tak moc lišit nebude, takže doporučuju. 

A musím ještě napsat, že v Mušketýrech nám tenkrát hráli mimo jiné i Monika Absolonová- Mylady a Paľo Habera- D'Artagnana.
A v Kleopatře Bára Basiková a tuším i Radka Fišarová, ale to si teď nejsem stoprocentně jistá.

Přeji vám krásní muzikálový večer. ;)

zdroj videí: youtube.com

Romeo a Julie

17. února 2011 v 18:27 | Fiera |  Music of my heart
Tak jsem si včera při jednom rozhovoru vzpomněla na muzikál Romeo a Julie na ledě. A na ty úžasné písničky. že jsem si musela hned vyhrabat ono CD a pustit si tyto písničky. Jsou to nádherné melodie s krásnými slovy od Jaromíra Nohavici.

Řekla jsem si, že bych vám, sem nějakou tu písničku dala. Tu svoji nejoblíbenější však nemůžu najít. Tak vám se dám Buď můj, kterou jsem našla.


in the middle of the week

16. února 2011 v 20:41 | Fiera |  Deníček
Zdravím přátelé,
tak se nám opět den se dnem se šel a je tu středa. Aneb krásný to den půlící nám pracovní týden.

Včera bylo úterý 15. února. A začal mi nový semestr špániny. A zase noví lidé, kteří vypadali (a jsou) děsně chytře. Takže jsem si zase připadala jako blbec. Ale kupodivu jsem se i pobavila. Ono je celkem srandovní vzít španělská slovíčky z tematického okruhu Zdraví a vysvětlovat španělsky, co to je. Obzvlášť, když to nevíte ani v češtině. :D  Takže nakonec to bylo docela fajn. A objevila se i jedna známá tvář, tak mě to potěšilo.

Další super věcí bylo včera, že mě tasila z bižule a dostala jsem jedničku i přesto, že jsem si nemohla vzpomenout na jména pravidel. Kdo si má sakra tolik jmen tolika chlapů pamatovat? No řekněte! A taky nám dával písemky z matematického semináře. Jsem vyjímečně měla jakojedinej člověk ve třídě jedničku podtrženou. O to víc potěšila, když jsem se na to tak nějak moc neučila. :D Jsem se spíš naučila jen jednu čtvrtinu a zbytek ne. :D Ale pšššt. :D

No a dnešek. Jako to náledí. Fakt síla. Jsem poprvé cítila jak to klouzalo autobusu, fakt jsem měla i strach. A taky nám kvůli tomu zase pěkné množství lidí do školy vůbec nedorazilo. A Zigi opět prohlásil, že si u nás připadá jako by chodil do nějakého kroužku a ne do normální hodiny. Klasika no. :D

Super byla i dnešní čeština. Dokoukávali jsme Ostře sledované vlaky, a pak jsme koukali na Baladu pro banditu, při které jsme si mohli číst. :D Tak jsem si četla Krysaře a u toho chvílema sledovala Baladu. Celkem vtipné. :D

Tož pro dnešek vše, mějte se krásně,
vaše Fierushka

Návštěvnost

14. února 2011 v 17:31 | Fiera |  blog
Tak tu zase po nějaké době přidávám návštěvnost za minulý týden. Hlavně tedy kvůli tomu, jeké číslo je to celkově. To se mi totiž moc líbí.

Ach to stěhování

14. února 2011 v 17:20 | Fiera |  Deníček
Ahojte miláškové,
tak jsem tu opět. To jste rádi co? No já vím, že ani ne, ale tak proč to nenapsat, že jo. 

Zase si vám musím trošku postěžovat, takže pokud nemáte na moje výlevy náladu, tak ve čtení článku nepokračujte a raději si přečtěte něco jiného. :D

Tak je pondělí. Se vždycky těším na víkend, že se pořádně vyspím a zrelaxuju po náročném týdnu. A ono prd. Poslední tři nebo čtyři víkendy byly docela hektické. Stěhovali jsme babču. Napřed pořádně vybrat nový nábytek. To vám, řeknu, že byla síla, ale to se ještě dalo. Zabralo to jen jeden den. Ale ty zmíněné poslední týdny byly naprosto zabijácké. Brzké vstávání a celej den stěhování nábytku a zvelebování příbytku. No prostě děs.

Ale můžete nám gratulovat. V neděli se to všecko dodělalo a babču jsme nastěhovali. A aby se zorientovala, tak jsem tam s ní byla přes noc. Kupodivu ona nebabóňala, jak má ve zvyku. Jen já jsem se každou půl hodinu budila. A celej den jsem ochrápaná jako kotě.

Doufám, že všechno bude v pohodě a bábině se tam zalíbí. Páč jinak by mě asi omyli. A tu sedačku, co tam má bych zabavila. I když by se mi barevně (je totiž zelená a já mám žluto modrý pokoj) do pokojíku nehodila. :D Ale uvidíme jak to všecko dopadne.

Tož se zatím mějte,
vaše Fiera

Hledá se...

10. února 2011 v 18:33 | Fiera |  Music of my heart
Zdravíčko,
tak jsem si zase dneska ráno po dlouhé době pustila rádio a akorát začala hrát písnička, která mi vždy zvedne náladu. Myslím, že ji drtivá většina z vás zná. Jedná se o píseň Hledá se žena od skupiny Mandrage. Je to taková písnička, která vám pak zůstane dlouho hrát v hlavě i s těmi úsměvnými slovy. No prostě si to teď hned pusťte a uvidíte. :D



Личный человек- stále hledající

10. února 2011 v 18:27 | Fiera |  Můj názor
Se slovy smysl života se mi vybavilo slovní spojení Личный человек (ličnij člavěk), které se v ruštině používá pro tzv. zbytečného člověka. Toto úžasné vyjádření znám hlavně ze spojitosti s postavou Evžena Oněgina ze stejnojmenné knihy ruského spisovatele Alexandra Sergejeviče Puškina.

Oněgin je člověkem, který hledá smysl svého života. A proto "vymetá" všemožné večírky, "flirtuje" (ve smyslu tehdejší doby samozřejmě) s kdejakou dívkou.  A tak celkově neví, co od života čekat.

Poslední dobou se však jako Личный человек začínám cítit sama. Pomalu mi dochází, že končí taková jedna významně nevýznamná část mého života. Dalo by se říct, čas bezstarostného děctví. Etapa, ve které jsem se až na nějaké maličkosti jako je učení se na písemky, pamatovat si pár dat v kalendáři, dorazit tam či tam, atd. končí. A já budu za nedlouho vržena do reality se vší silou. Tedy ne, že bych byla vržena až tím stylem odstěhovat se xset kilometrů daleko. To asi zatím nehrozí. :D

Ale ta příšerná věc ohledně rozhodnutí, co v životě dál po maturitě. Jelikož patřím(jak jste si nejspíš všimli) mezi ty pakoně, kteří šli na gympl a ještě k tomu osmiletej. Bude ze mě "nic s maturitou" tedy za předpokladu, že tu maturitu udělám. Jenže co pak dál. Moc možností mi to nedává. Jít na VOŠ, VŠ nebo pracovat. Jenže s gymplem, mě moc nikam nevezmou a asi bych tím vyšokovala celou rodinu. Vážně nevím proč, ale tak nějak mě považujou v naší generaci za jednoho z nejinteligentnějších lidí. Jenže to se sakra pletou. A VOŠka? To by mě máti asi picla. Takže zbývá jen VŠ. Jo fajn, asi to trošku oddálí vstup do reality, ale jakou si mám sakra vybrat. Jo přiznávám tu otevřeně a dobrovolně, že nemám téměř problén naučit se jakékoliv nesmysly. Ale jen v přiměřeném množství a na dobu časově omezenou a to velmi krátkou. (Jo, ač to může znít neuvěřitelně za celou působnost na gymplu i základce jsem použila tahák jen 2krát. Jednou to bylo v zeměpise, kde jsme se museli našprtat příšerný podrobnosti k horopisným celků. A podruhé v chemii. Tam se mi to tenkrát motalo tak jsem trošku na to jukla. Jináč jsem tahák nepoužila, až se tomu sama divím.)
Takže i kdybych se náhodou dostala ne medinu, kam jsem si podala v jakémsi pomatení smyslů přihlášku, tak bych nejspíš vylítla v prvním semestru. Páč bych to kvantum nezvládla. Na druhou stranu je to, ale jeden z oborů který mě nejvíc zaujal.

Chjo, ale to jsem se asi trošičku dostala od tématu. Takže se opět pokusím vrátit zpátky tam, kam jsem chtěla dojít.

Jelikož tak trošku (dobře asi trošku víc) ulítávám na fantasy literatuře, kde je hlavní hrdina/ka předurčen nějakému osudu většinou ve smyslu spasení světa nebo pomoci vyššímu dobru. Ne, že bych byla přesvědčena, že jsem já nebo někdo z mých přátel či tak podobně stát se "spasitelem světa", ale při nedávno zjištěných informacích o své osobě jsem začala přemýšlet o osudu. A osud beze sporu patří k tématu smyslu života.

A cože jsem se to vlastně dozvěděla? Tak prý o mě ve školce prohlásila učitelka, že jsem a budu úplně blbá, vypatlaná, bez mozku atd. jelikož nemám po kom zdědit inteligenci. (Asi neviděla vysvědčení mé máti. Ale to je jiná.) Teda ne, že bych si o sobě myslela jak nejsem inteligentní, ale, že bych se považovala za úplně blbou to taky asi ne. Spíš ten průměr. A v pěti nebo šesti letech jsem na tom byla tak špatně se zrakem, že mi optička sdělila, že do 10 let budu s 95% pravděpodobností úplně slepá. Jinými slovy, kdyby bylo všechno tak jak řekli. Byla bych vypatlaná a slepá. Opravdu úžasná kombinace, naštěstí se to nesplnilo a nejsem ani jedno z toho. Dobře blbá v jistém ohledu jsem, to jsme asi každý.

Každopádně, kdybych věřila v Boha, jakože v něj nevěřím. Věřím spíš jen v jakousi "ruku osudu". Začala jsem tedy přemýšlet, že možná má můj život i nějaký větší smysl, když jsem se vlezla to těch 5 %, akorát mi zůstává skryt. Tedy nemyslím, žádné spasení lidstva nebo tak něco. Jen prostě nějaký smysl. Nejen tady všechny trápit svými žvásty, omlouvám se ně. A pokud jste to dočetli až sem, gratuluju vám k pořádně silným nervům.

Vím, že jsem asi dost poodbočovala od tématu.Ale spíš to berte jako volnou asociaci k tématu. Když se zamyslím je to trošku chaos. I já mám občas dost problém si porozumnět.

Tak tímto bych ukončila svůj proud nesmyslných myšlenek,
vaše Fiera

Radši si to píšu

6. února 2011 v 21:54 | Fiera |  Music of my heart
Tak jsem zase jednou objevila nějakou písničku. Kupodivu opět českou. Má krásný slova a i ta melodie se docela dá. :D Takže se o ni s vámi musím podělit. :D