Prosím o zhodnocení povídky Byl to Osud na motivy The Vampire Diaries >zde<

Červen 2011

Fenomén dnešní doby

30. června 2011 v 20:49 | Fiera |  Filmy
Osudová láska, zamotané rodinné vztahy, nevšední/vtipné zážitky ze života, setkání s mystyčnem, vraždy....takovéto motivy jsou asi nejčastějšími náměty příběhů na pokračování. A to jak v knihách tak "na plátně".

Tyhle příběhy na pokračování zahlcují naše televizní obrazovky. V průběhu roku, ale hlavně o prázdninách. Kdy se tam vyskytne pár nových a jinak opakují seriály, které už několikrát dávali.

Nabídka seriálů je široká:
od telenovel- v současnosti Tisíc a jedna noc
přes sitcomy- Přátelé, Teorie velkého třesku,..
po detektivky- Julie Lecaut

Každý si tedy může vybrat dle svého gusta. To na co má právě náladu či to, co ho nejvíc baví.

No a jaké seriály baví mě? Rozhodla jsem se sem vypsat těch několik, které mě nějak oslovily, nebo je začínám koukat. Je to taková momentální TOP 5.

Prvně ty, které jedou v TV


Vteřiny před vraždou

Zatím odvísílané jen dva díly, ale docela se mi to líbi. Sice jsou všichni (téměř tedy) takoví typičtí Němci. A i když jsem v prvním dílu celkem plavala ve "výstavbě" seriálu. Tedy konkrétně v časovém rozvržení v daném díle. Pak jsem pochopila a pohoda.
Taky se skvěla bavím na škádlením hlavních vyšetřovatelů. Ti se fakt povedli. :)


M*A*S*H

Stará, ale dokonalá klasika. Mobilní vojenská nemocnice armády spojených států v Koreji behem války. V čele s Hawkeyim Piercem, který za žádných okolností neztrácí svůj smysl pro humor. V jeho skopičinách ho podporuje nerozlučný přítel B.J. Hunnicat.

Přostě klasika, u které se vždycky nasměju. A vůbec mi nevadí, že díly jdou pořád dokola.


No a teď něco z USA čili sledování na netu

The Vampire Diaries


Seriál, který se tak trošku svezl na vlně úspěchu upírské ságy Stmívání. Avšak zakusila jsem na doporučení kamarádky prvních pár dílů a chytlo mě to. Zejména postava Damona ztvárněná úžasným Ianem Somerhalderem.
Seriál má 2 řady, kde každá má 22 dílů. A připravuje se třetí série. A i když se mi seriál líbí, tak první řada byla prostě lepší. Druhá už tak trošku zabíjela charakter Damona. Ale co, uvidíme jak na tom bude třetí řada.

Pretty little liars
Taky jeden ze známých seriálů hlavně mezi "bandou teen holčiček". No jak by taky ne. Když jsou tu trable s rodiči, velké přátelství, trocha romantiky a samozřejmě tajuplný/á "A", která ví o všem, co se kde šustne.
A jelikož měla první řada seriálu úspěch, začíná se právě vysílat druhá řada. Tak pokud jste o druhé řadě ještě nevěděli, šup na to. Už jsou 3 díly.
No prostě oddychová podívaná.

The big bang theory


Dokonale vtipný sitcom o nadprůměrně inteligentních 4 kamarádech, kteří se potkávají s "normální" pohlednou blondýnkou Penny. Nejvtipnější jsou situace, kdy se vlastní svět kluků setkává s realitou, která je tak trochu obyčejná náhodná a bez zákonitostí, na které jsou zvyklí.
Ovšem blbé je, pokud patříte k dětem z prvního stupně základky či méně vzdělanému obyvatelstvu- to pak nemusíte pochopit všechny vtípky.
Ale na každý pád stojí za zhlédnutí, alespoň jednoho dílku.



No a nesleduju jen tohle. Taky mám ráda: Chuck, Buffy přemožitelka upírů, HIMYM, Chirurgové, House, Kriminálky (Maiami, Las Vegas), Las Vegas Casino, Kouzelníci z Waverly, Make it or break it, .... a další. Ale ne všechny mám zkouknuté díl po díle.

A v poslední době slyším dost dobré ohlasy na Hru o trůny tak si říkám, že budu muset zkouknout.
No když to shrnu. Tak jsem asi tak trošku seriálový maniak. Vyzkouším jich spoustu. Některé chytnou, některé nezaujmou.

A co vy máte svůj/své seriálové úlety?

zdroj obrázků: serialzone.cz

Stále v trapu

30. června 2011 v 15:53 | Fiera |  Deníček
Zdravím přátelé,
tak se vám hlásím, že jsem svoji vyjížďku na inlinech po deseti letech ve zdraví přežila. :D A strašně mě to bavilo.

S Manon jsme brusle nazuly už v 8 ráno. Kdy byly ještě přijatelné podmínky a žádné přehnané teplo a jeli se pořádně projet na stezky od Olympie směr Avion a ještě někam, ale tam jsme nedojely až na konec, páč byl nějakej divnej povrch a moc to skákalo.
Škoda byla, že takový super nápad jít si ráno zabruslit dostala i velká spousta lidí, takže už kolem desáté bylo trošku přeplněno. Kromě toho, že začalo být i hrozitánsky nechutné teplo. Takže jsme po dvou hodinách sundaly brusle.

No akorát musím přiznat, že jsem stále moc nepochopila jak funguje ta brzdička. I když pravda, už jsem ji trošku "sedřela", a tak trošku brzdí. Ale pořád z toho nemám pocit, že je to tak, jak by měla fungovat normálně.

No a pak ještě než jel autobus malé proletění obchodů. Chudák moje karta opět utrpěla v knihkupectví zranění . Já prostě nesmím do knihkupectví.
Tentokrát mě zaujala knížka Vykladačka smrti od Ariany Franklinové. Měl by to být takový detektivní příběh z Británie 12. století- vláda Jindřicha II. Údajně jsou tam celkem dobře využita i historická fakta, jež jsou skloubena s vymyšleným příběhem.

No a včera poslední klavír v životě (myslím, že už do něj nebudu nikdy chodit :D). Převzetí vysvědčení, rozloučení s učitelkou. Předání učitlce dárečku na rozloučenou- mnou vlastnoručně tematicky malovaný hedvábný šátek. Uprostřed černou konturkou obrys klavíru, v rozích houslové a basové klíče a ve zbytku prostoru rozházené notičky, posuvky, sem tam i osnova s dvouma/třema taktama nějaké skladby. To celé na světle oranžové ploše. No jsem si to zapomněla vyfotit, abych se pochlubila. No jo skleróza je děsná věc a v takhle mladém věku teprve.

No a k mému údivu ze šátku byla učitelka úplně nadšená. Asi si dovedete představit jak jsem se tetelila radostí, že se mé dílko líbí. Spokojenost nadevše. No a pak jsme si ještě tak na rozloučenou zabrnkali. A pořád tam chodili ostatní učitelé, rozloučit se. Totiž ona ZUŠka už včera končila, páč ode dneška se rekonstruuje sál a ještě něco.
Taky přišel učitel odvedle s krabicí zákusků a já byla donucena (a to jako fakt, já nechtěla, divný co) taky jeden vzít. No prostě sranda.
Pak si ještě dorazila spoluhráčka, dlouhá léta na čtyřučky a letos na šestiručku, pro výzo. Tak se hodila řeč a přání krásných prázdnin a aloha. Tě pic a šlo se dom.

Večer jsme s taťulem jeli na seno. Sklidit. Krásně proschl ten jetel. A tak krásně voněl.


No a dneska brzké raní vstávání v půl páté. S našima směr Brno. Nějakou tu hodinu čtení si u matky v kanclu a tradá na zápis na VŠ.
Jsem byla normálně překvapená jak rychle šel ten zápis. Jsme byli za chvíli hotoví. Taky jsem tam potkala holky a kluky- spolužáky z gymplu. Kdo by to byl řekl, že? No já věděla že je tam potkám. Tedy až na jednoho, kterej valil na zápis na Strojárnu. S FEKTařema se počítalo. Tak jsme si pokecali, postěžovali jak si připadáme na té VŠ ( a to už jen u zápisu) divně a raděj bychom "domů". Ale tak co už. Holt jsme vyrostli a čeká nás nová životní etapa.
Fuj to zní tak divně. Až je mi z toho šoufl.

Takže jsem si dojela celkem brzy doma. Chvíli si četla, pak zkoukla úterní díl Pretty Little Liars. Si nemůžu pomoct, ale tentokrát mi přišel nějakej slabší, takovej o ničem. A ten konec v zastavárně, naprosto jsem to čekala. No co občas holt ty slabší chvilky být musí. Snad další díl bude dobrej.

Tak pac a pusu,
vaše Fierush

zdroj obrázku: istockphoto.com

Rozlítané pondělí

27. června 2011 v 18:18 | Fiera |  Deníček


Zdravíčko přátelé,
jak já nesnáším brzké vstávání. To jako fakt ble a já si dneska ráno vstávala dobrovolně v půl páté. No chápete to? A to se mi ještě blbě spalo. Takže jestli jsem naspala tak 4 hodiny mazec. Pak se můžu divit, že jsem celej den porůznu usínala :D

Ono totiž jsem včera chtěla jít spát dřív. Jenže jsem nějak zabloudila na FB a tam jsme se po dlouhé době potkala s kamarádkou z Polska. A začaly jsme kecat. Takže takovej asi 2-3 hodinovej chat v ajině o nejnovějších zážitcích a plánech. Takže asi tak no. :D

No ale proč jsem vlastně tak brzy vstávala. Jsem totiž potřebovala do Brna. NAvštívit svůj oblíbený obchod s uměleckými potřebami. (teď se mi na půl zhotovené dílko suší) No a ještě něco jsem chtěla a na to jsem samozřejmě zapomněla. Ale tak třeba zítra, když tam bude zase ta cesta. :D Uvidíme.

No jsem zvědavá na svoji funkčnost, když jsem takhle krásně "vyspaná". Páč zítra se jdu zabít na inliny. :D Tak kdybych se náhodou už neozvala, tak víte co se stalo. :D

Tož to bude vše, já si jdu nachystat věci. Odjezd k Manon, ráno vstát a hurá na brusle.

Tak tě pic děcani,
vaše Fierush

Lolita- Vladimir Nabokov

24. června 2011 v 16:11 | Fiera |  do školy
Lolita
Proč jsem četla?
Spolužačka měla o knize velmi zajímavý referát. Také byla v kánonu k maturitě a také zvědavost, kdo to vlastně je Lolita a od čeho to vzniklo.

O čem je?
převzato z cbdb.cz:
Bolestná, šokující i dojemná zpověď čtyřicátníka Humberta o bezmezné erotické posedlosti kouzlem dvanáctileté "nymfičky" a jejích tragických důsledcích dokáže i bezmála půlstoletí po svém vzniku zasáhnout čtenáře otevřeností a důsledností, s níž otevírá a rozvíjí své tabuizované téma, s odstupem času jej však stále výrazněji oslovuje jako to, co vždy představovala především: mistrovsky komponované mnohovrstevné pojednání na téma vášně, lásky a hříchu, vycházející z bohatého kulturního zázemí a překypující pro Nabokova typickou slovní virtuozitou, ironií i humorem.

Hodnocení
Autor se poněkud odvázal, vůbec se nedivím, že to mělo v dřívější době takové ohlasy jaké mělo. Občas je to opravdu zajímavé.
Četla jsem ji loni ve Španělsku, lidi na mě koukali poněkud podezřele. Holt nápis na knize Lolita je mezinárodní. :D Takže asi tušili, nebo jim to něco asociovalo. A zlášť, když jsem se v některých pasážích musela zasmát, jelikož se tam událo opravdu něco vtipného.
Sice tak trošku překousnout začátek byl docela nelehký úkol, ale pak jsem se nějak dostala na tu vlnu a už to jelo.
87 %


zdroj obrázku: cbdb.cz

série Harry Potter- Joanne Kathleen Rowling

24. června 2011 v 15:46 | Fiera |  pro chvíle pohody

Ach ano, rozhodla jsem se sem přidat i notoricky známou a světově proslulou sérii o čarodějnickém učni Harrym Potterovi od Britské autorky. J. K. Rowling.

Začnu seznamem dílů:
  1. Harry Potter a kámen mudrců (... & the Philosopher's stone)
  2. Harry Potter a tajemná komnata (...& the Chamber of secret)
  3. Harry Potter a vezeň z Azkabanu (... & the prisoner of Azkaban)
  4. Harry Potter a Ohnivý pohár (... & the Goblet of fire)
  5. Harry Potter a Fénixův řád (...& the Order of the Phoenix)
  6. Harry Potter a princ dvojí krve (...& the half-blood prince)
  7. Harry Potter a relikvie smrti (...& the Deathly hallows)
Proč jsem četla?
Jako první se mi do rukou dostala Tajemná komnata, bylo to kdysi na Vánoce. A já se tenkrát hned začetla. Přečetla jsem asi 3 kapitoly a přestalo mě to bavit a na nějaký čas knihu odložila. Pak se k ní vrátila a nějak se mi zalíbila. Od bratrance jsem si půjčila první díl. No a pak se začala vézt na HP vlně. Tedy ještě nějakou dobu jsem čekala, než vyšel Vězeň, a pak vždy na nové díly, jelikož vycházely s celkem velkými rozestupy. Však ti starší z nás ví, že? :D

O čem je?
Ehmm myslím, že tohle nepotřebuje moc velké rozvedení, ale přesto, hodně ve zkratce.
Chlapec, který přežil- tak je tuším nazvaná první kapitola prvního dílu a vystihuje to celkem dobře celou sérii.
Jako malý teprve jednoletý porazil největšího černokněžníka všech dob- lorda Voldemorta. A tím mu byl určen osud. Celý život budou proti sobě bojovat dokud jeden nebo druhý nezemře.

Hodnocení
Originální nápad, který se uchytil. Dal kořeny novodobé fantasy literatuře a přinutil děti a mládež znovu číst. A hlavně tedy asi nás, kteří jsme na HP vyrůstali. Dost tedy ovlivnil společnost
Kvalitní český překlad celé série stoprocentně vylepšil celkovou úroveň díla. Spousta nových výrazů na obohacení jazyka (jak aj tak čj), spousta míst pro rozvoj fantazie. Atd.
Některé díly jako např. pátý a šestý jsou slabší a sedmý díl už byl takový dost předvídatelný, tedy alespoň pro mě.
Takže série celkově: 77 %




Úžasná věc, jak se neustále mění obálka prvního dílu, tuším, že to první vydání bylo s takovým vysokým nezašpičatělým kloboukem, pak bylo to se špičatým, pak jakési s Harrym na koštěti. A kdo ví kolikrát se to ještě změnilo. Rozhodně jsem zjistila, že první díl má již své šesté nebo kolikáté vydání. No proč ne.

Přestože většina lidí má nejoblíbenější díl třetí, mým nejoblíbenějším dílem je díl druhý. Možná to bude tím, že to byl první díl se kterým jsem se setkala, možná ne. Kdo ví. :D

zdroj obrázků: bux.cz










Potřeba umělecké ventilace

24. června 2011 v 15:16 | Fiera |  já versus me
Zdravím přátelé,
tož jsem prostě měla takovou potřebu vzít do ruky štětec a rudku. A jen tak z bůhdarma něco čmrkat. Jasně, se občas stává. Ale nejsem žádný umělec, takže vzniklé věci dost děs. :D

Prvně jsem si začla vodovkama. No a mělo to být takové abstraktní vyjádření nálady. Tedy radosti, která je tak trošku utlačována. Ehmm no a moc se to nepovedlo. Jako prostřední spirála se mi celkem líbí. Ta jedna utlačovací, taky docela v pohodě, ale ta nalevo, no ta se mi poněkud zajímavě rozpila a slila dohromady, takže se z ní stal zlý duch. :D No co už. :D




A druhé, to už byla na pořadu ta rudka. Jsem si tak trošku vytvořila "zátiší" na zmačknaném kusu hadru má nová inline brusle a taková čtveratá škatule. :D
Ehmm řekla, bych, že brusle se mi celkem povedla, ovšem o tom zbytku se to už tak moc říct nedá a ten hadr je prostě děs. :D A taky jsem nevychytala, ale vůbec, rozložení na papíře. Takže spousta místa pro přistání UFO. A to jsem si to tak hezky na začátku rozvrhla, co kde na tom papíře bude. :D JEnže to nějak nevyšlo. Nu co, stává se. Ale co, stačí vzít nůžky a udělat z toho trošku jiný formát a bude to v pohodě. :D


Tak se mějte hezky, vaše umělecky vyventilovaná Fiera

Hamlet, princ dánský (Hamlet prince of Denmark)- William Shakespeare

24. června 2011 v 10:17 | Fiera |  do školy
Proč jsem četla?
Tak nějak jsem měla éru,kdy mě zajímala Renesance. No a Shakespeare se této mé posedlosti nevyhnul, a tak jsem kromě jeho životopisů hned zhltala několik jeho her.
O čem je?
Myslím, že tohle je notoricky známé dílo, takže to hodně zestručním.
Hamlet potkává ducha svého zavražděného otce na hradbách. Mladý princ se rozhodne zjistit příčinny otcovy smrti. Aby našel vraha neváhá předstírat šílenství ani s potulnou skupinou nacvičit to, jak vlastně král zemřel.
Hodnocení
Ze všech Shakespearových her, mě právě tahle nevíc zaujala a rozhodně jí patří velký díl v mé mysli a srdci. Celkově příběh, ve kterém se vyskytuje i nadpřirozeno. Bystrá mysl, spousta filosofických myšlenek. Má to děj, je to hezky psáno próza střídající se s poezií.
Stojí za opakované přečtení
100 %

I když se jedná o hru z přelomu 16. a 17. století určitě má co říct i v dnešní době. Je nejdelší Shakespearovou hrou, a hraná bez přestávky zabere kolem 4 hodin. Tato tragédie samozřejmě patří mezi autorova vrcholná díla.
Nejznámější částí je dlouhý monolog: "Být či nebýt, to je oč tu běží,..." Ale je tu více a možná i zajímavějších filosofických částí, převážně v těch místech, kdy Hamlet "blázní".

zroj obrázku: bux.cz

Díky za vzpomínky (Thanks for the memories)- Cecelia Ahern

24. června 2011 v 8:35 | Fiera |  pro chvíle pohody

Proč jsem četla?
Loni v létě návštěva knihovny, jelikož nebylo co číst. A zaujala mě anotace, a také jsem věděla co od autorky čekat, jelikož už jsem od ní měla přečteno PS: Miluji tě.

O čem je?
oficiální anotace BBart:
Joyce Conwayovou pronásledují zvláštní vzpomínky - v duchu vidí uzoučké dlážděné uličky v Paříži, kterou nikdy nenavštívila. A noc co noc se jí zdá o neznámé blonďaté dívence. Tento pocit déjà vu pokračuje i po propuštění z nemocnice, kde bojovala o život po strašlivé nehodě. Zůstala naživu, ale její manželství se po této události ocitlo v troskách.
Justin Hitchcock je rozvedený, opuštěný nepokojný muž. Po příjezdu do Dublinu, kde má přednášet o umění, se seznamuje s lékařkou Sarah, která ho přemluví, aby se stal dárcem krve. Justin si uvědomí, že je to po dlouhé době první skutek, který mu vychází přímo ze srdce. Jednoho dne Justin dostane košíček muffinů s lístkem, na kterém je napsáno pouze jediné slovo: Díky. Zakrátko následují další pozornosti. Justin se rozhodne neznámého odesílatele vypátrat a výsledky tohoto pátrání mu navždy změní život.

Hodnocení
Zajímavý nápad s darováním krve a co vše to může způsobit. Trošku romantiky, možná i trošku víc se také najde. Psáno líbivým a lehce čtivým stylem.
Pohodová oddechovka jako stvořená na léto k vodě.
87 %

zdroj obrázku: BBart

Don Juan- Jean-Baptiste Poquelin (Molière)

23. června 2011 v 21:51 | Fiera |  do školy
Proč jsem četla?
Zvědavost na to proč je literární typ Don Juan. A taky po návštěvě Španělska, kdy jsme narazili na budovu, kde údajně bydlel. Prostě zvědavost. Mimoto se objevila kniha i v kánonu, ale pak byla nahrazena Lakomcem. Takže z toho nic nebylo :D.

O čem je?
Má rád ženy, užívá si života (hlavně se ženami samozřejmě) a na city ostatních se moc neohlíží. Nebojí se rozvracet cizí vztahy a jeho vlastní ho časem omrzí.
Dále se tu objevuje postava Komtura, kterého Juan zavraždil. No postava- socha, která přikývne na "z dlouhé chvíle" danou nabídku ke společné večeři s Juanem.
Dílo končí tím, že je Juan pohlcen peklem.

Hodnocení
Vzhledem k významu, v jakém se dnes spojení Don Juan používá jsem čekala něco trošku jiného. Ale dílo mě mile překvapilo. Nejednalo se tam jen o to, kolik žen Don Juan svedl, bylo tam i něco víc. Teď myslím hlavně toho Komtura.
Divadelní představení jsem nikdy neviděla, ale dokážu si je dobře představit. Jako hra je to velmi dobré.
88 %

zdroj obrázku: bux.cz

Děti z Bullerbynu (Barnen i Bullerbyn)- Astrid Lindgrenová

23. června 2011 v 21:15 | Fiera |  do školy

Jedna z knížek populární švédské autorky knížek pro děti Astrid Lindgrenové. Kdo od ní nečetl alespoň jednu knížku, jako by ani neexistoval.

Proč jsem četla?
To už si ani nepamatuju, porvé jsem knihu vzala do rukou již opravdu hodně dávno. Možná na tom mělo zásluhu členství v Klubu mladých čtenářů či oblíbenost obrázků Heleny Zmatlíkové.

O čem je?
Kniha popisuje zážitky šesti dětí, které vypráví Lisa, během jednoho roku.

Hodnocení
Jednoduché, dětské, reálné, prostě příběh pro děti jak má být. Není divu, že je tak oblíbený.
97 %

zdroj obrázku: bux.cz


Crescendo (Crescendo #2)- Becca Fitzpatrick

23. června 2011 v 20:55 | Fiera |  pro chvíle pohody
Proč jsem četla?
Ze zvědavosti, jak pokračuje zdánlivě uzavřený příběh ze Zavrženého. A taky proto, že jsem si zamilovala Patche- jeho temnou minulost, nebezpočnost. No prostě nevyzpytatelný týpek.

O čem je?
Mezi Norou a Patchem to začíná skřípat. Patch tráví spoustu času s Nořinou úhlevní nepřítelkyní Marcií a do města se navíc vrací staří rodinní známí. Nora je přitahována ke Scottovi, který však skrývá velké tajemství.
Nora začíná pátrat po své minulosti a ocitá se v ohrožení života.

Hodnocení
Víceméně se celou dobu nic neděje, obrátky to dostává až ke konci, kde je toho nacpáno opravdu hodně a navíc je to utnuto- otevřený konec- těšte se na další díl. Ale co musím autorce nechat, umí skvěle popisovat nálady a pociti hlavní hrdinky, snad i díky tomu se kniha čte jedním dechem. Vím, že to píšu často, ale tady to opravdu platí.
Avšak scházelo mi tu to krásné kouzelné cosi mezi Norou a Patchem.
Dějově tedy nic moc, skvělé popisy nálad a překvapivý a rychlý konec. O něco málo slabší než díl první.
70 %

Třetí díl série Hush Hush má vyjít v USA 10. října 2011 a ponese název Silence (Ticho). U nás bych očekávala překlad až tak někdy na jaře 2012.

Zdroj obrázku: bux.cz

Modrá krev(Blue Bloods) #1- Melissa de la Cruz

23. června 2011 v 20:33 | Fiera |  pro chvíle pohody


První díl sedmidílné upírské série americké autorky se španělsky znějícím jménem- Melissa de la Cruz.

Proč jsem četla?
Zaujala mě obálka a anotace.

O čem je?
oficiální anotace BBart:
Schuyler Van Alenové je patnáct. Přestože pochází ze slavné a kdysi bohaté rodiny, většina jejích vrstevníků jí opovrhuje a doma s ní žije jen přísná babička; otce Schuyler nikdy neviděla a matka leží už dlouhá léta v kómatu. Ke všemu se teď u ní a několika dalších spolužáků z prestižní newyorské střední školy začínají objevovat podivné příznaky - modrající žíly na rukou, náhlé vize z minulosti a chuť na syrové maso. Když je za záhadných okolností zavražděna šestnáctiletá Aggie, Schuyler a ostatní se dozvídají děsivou pravdu - nejsou tak úplně lidé…

Kolik tajemství skrývají nejbohatší rodiny New Yorku? Možná jen jedno - ale zato je staré jako lidstvo samo a doslova krvavé. V kulisách metropole se rozvíjí příběh plný lásky, nenávisti a napětí.

Napadlo vás někdy, co všechno se děje za zavřenými dveřmi nejluxusnějších domácností v New Yorku? Newyorská smetánka je bohatá, slavná… a nesmrtelná.

Mají styl, moc, peníze - a sužuje je podivná žízeň. Osud rozehrává v kulisách New Yorku příběh, v němž účinkují láska, nenávist, naděje, smrt i fascinující tajemství, které navždy změní život všech, kterých se dotkne.

Ochutnejte Modrou krev a budete si chtít přidat!

Hodnocení
Příběh nemá jen jednu hlavní hrdinku, sleduje hned osudu více postav. To mě celkem zaujalo a možná i díky tomu jsem knihu četla jedním dechem. Přesto jsem v ní neobjevila nic moc zajímavého. Ubčas se sice náznaky, něčeho, co by mě zajímalo našly, ale nebyly rozvedeny. Možná jsou rozdvedeny až v dalších dílech. Rozhodně tu vyvstává mnoho otázek na které nejsou odpovědi. I když jsem si po přečtení říkala, že kniha byly vyhozené peníze, jsem docela zvědavá jak se příběh dále vyvíjí v dalších dílech. Což nejspíš mělo být úkolem prvního dílu série.
60 %

Na začátku června vyšel i druhý díl ze série s názvem Krvavý karneval (Masquerade).

zdroj obrázku: BBart

Rolleblade

23. června 2011 v 11:43 | Fiera |  Deníček


Tak jsem dostala o babičky, konečně těch "pár drobných", které mi slíbila za maturitu. No a jelikož jsem letos přemýšlela o tom, že se dám na inline ježdění přes léto, tak jsem se rozhodla pořídit si nové inline brusle. Jelikož ty, jež jsem měla naposledy jsou mi už dávno malé. A dávno myslím přibližně tak deset let. :D

No což, nastudovala jsem si, jak má zhruba brusle vypadat a různé parametry atd. Vlezla do obchodu, trošku mušila prodavačku, která radila pomáhala atd. A nokonec si brusle pořídila. Jsou to takové bílošedé s modrou kresbou od firmy Rollerblade. Na obráku jsou podobné, akorát ty moje mají tu modrou takovou výraznější.

Také jsem si k nim hned pořizovala chrániče, to víte jistota je jistota, zvlášť, když jste na tom těch asi 10 let nestáli. Ale co, takové věci se přece nezapomínají.

Jsem tedy zvědavá na svou první vyjížďku, zatím jsem se zkoušela projet jen doma po chodbě, jestli se mipovede zabrzdit brzdičkou. Já ji totiž nikdy neuměla používat. Jsem vždycky brzdila podobně jako na lyžích. To budu muset během prvních jízd vychytat. By asi nebylo zrovna nejlepší brzdit o zem, stromy nebo zábradlí. Hlavně by to mohlo být i dosti bolestivé. :D

No tak se mějte hezky, a pokud inlinujete,
tak hodně zdaru. :D

zdroj obrázku: Black Diamond Sports

Magie, kde všude vlastně je?

23. června 2011 v 10:51 | Fiera |  Můj názor


Magie- neidentifikovatelná věc, která je s lidstvem spjata snad již od úsvitu časů. Má mnoho forem, tvarů a podob, z nichž si každý vybírá tu svoji jedinečnou pro něho samého.

Asi nejzajímavější pro mě je magie ve formě pohanských náboženství. Dobré, zlé čarodějnice, duchové a bohové. Z tohohle pohledu je asi nejzáhadnější Keltská víra. Už jen samotné symboly, které mají různé významy. Amulety, které mohou pomoci či ztížit vaši situaci a stav. Zajistíte si úrodu nějakým obřadem- pohanským rituálem.
Jó taková příroda, to je panečku pořádná paní čarodějka. Vůbec se nedivím, že ji lidé v předešlých dobách uctívali. Vždyť na ní záleželo, to jak se bude dál ubírat život celé vesnice.
S magickými událostmi se shledáme nejen u Keltů, ale také ve starověkém Egyptě, Řecku (Poseidonův trojzubec je jako kouzelná hůlka ) poté Římanů. Samozřejmě nesmím opomenout ani Germány a Slovany. No a pak jsou tu tajemnější Aztékové, Mayové, Inkové a další kultury z amerického kontinentu. Zde v každé z nich se vyskytuje nějaké to "magično" ať už v rituálech, tehdejší úžasné znalosti techniky nebo údajných setkání s mimozemskými obyvateli.

Největší projev schopností magie najdeme v křesťastní. A to i přes to, že samotní křesťané upalovali čarodějnice- jakožto provozovatelky čar a kouzel- na hranicích. Éra Inkvizice, je snad nejotřesnější věcí v celých křesťanských dějinách, ale to je teď vedlejší. Samotné křesťanství je přece založeno na velkém "fíglu"- znovuvzkříšení/zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Jestli tohle není projevem magie a velkého kouzla tak tedy nevím.
Mně osobně se Bůh jeví jako všemocný kouzelník. Ano zázraky se dějí, ale všechny jsou magické, všechny jsou kouzla, ale vykonaná z vůle Boží. On prostě musí být nejúžasnější a nejvšemocnější kouzelník všech dob. Na něho prostě nemá ani Merlin.

V dnešní době si ale stejně magii všichni vybavíme ve spojitosti s kouzelnou hůlkou, špičatým kloboukem, létajícími košťaty a sovami jako doručovatelkami pošty. To vše díky Harrymu Potterovi. Magie se prostě stala věcí, kterou ovládají jen čarodějové a čarodějnice, kouzelníci a kouzelnice. A onen krásný charakter, jaký měla dříve je odsunut do pozadí.

A přitom magie není jen něco takového "neskutečného", vždyť nějakou tu magii má v sobě každý. Samotná duše člověka je magií. To jak se člověk chová, jeho vztahy s dalšími lidmi, zvířaty a živočichy. Jak se umíme nebo neumíme chovat. To je magie jednotlivce.

Ale tou největší magií je přece podle všechno LÁSKA, tedy ta opravdová, žádné chvilkové pobláznění. Mám na mysli to kouzelné porozumnění mezi dvěma bytostmi, jež už téměř ani slova k porozumnění nepotřebují.

No a to je vše, co jsem vám chtěla říct. A jestli jste se tímhle mým myšlenkovým gulášem, spojeným s magií prokousali až sem, tak gratuluju.
A nezapomeňte, že každý v sobě máme kousek magie.

Vaše Fiera

The Devil Colony (Sigma Force #7)- James Rollins

21. června 2011 v 9:47 | Fiera |  vychází
The Devil Colony (A Sigma Force Novel)

A je to tu, dnes v USA vychází sedmé pokračování příběhu o Sigmě Force.

A o čem, že má být?
Hluboko v Skalistých horách dojde k příšernému objevu- stovky mumifikovaných těl- který si vyžádá pozornost na mezinárodní úrovni a rozpoutá živé diskuze. I přes nejasnosti o původu těl, Komise národního amerického dědictví poukazuje na pravěké pozůstatky, které byly nalezeny ve stejnejé jeskyni jako podivné artefakty: zlaté talíře popsané neznámými znaky.
Při nepokojích na nalezišti umírá strašlivou smrtí antropolog- je spálen na popel při explozi před zraky kamer. Všechny důkazy svědčí proti radikální skupině Domorodých Američanů, včetně agigágora- mladého buřiče, který uteče s důležitým vodítkem k vraždě a zavolá jediné osobě, která by mu mohla pomoci: svému strýci Painterovi Crowovi- řediteli Sigmy Force.
Aby orchárnil svého synovce a našel pravdu, podnítí Painter válku mezi nejvlivnějšími národními zpravodajskými agenturami. Objevy ve Skalistých horách spouští ještě větší hrozbu strašlivou řetězovou reakci- geologické "tání" jež ohrožuje celou západní polovinu Států
Od vrcholů sopek na Islandu přes vyprahlé pouště Amerického jihozápadu, od zlatých sklepů Forta Knoxe až k bublajícím gejzírům Yellowstonu. Painter Crow spojí síly s velitelem Grayem Piercem abych odhalili temné plány, které manipulují americkou historií už od dob zakládajícíh 13 osad.

Ale odhalí pravdu- která by svhla vládu- dřív než přijde o vše co je mu drahé?

Obsah je mým vlastním překladem z oficiální anotace na stránkách autora. Takže pokud jsou nějaké nesrovnalosti omlouvám se za ně. A prosila bych abyste nekopírovali, přepsat a přeložit to tak, aby to dávala hlavu a patu není pětisekundová záležitost. Děkuji za pohopení.

zdroj obrázku, anotace: jamesrollins.com

Les Misérables- Open Air ve Slavkově u Brna

19. června 2011 v 19:22 | Fiera |  Divadla


Včera večer jsem byla s rodiči a kamarádkou na zajímavé a nevšední akci. Bídnících ve Slavkově u Brna. A čím, že to bylo zajímavé a nevšední?
Představení se konalo v Zámeckém parku ve stylu festivalů. Deky, stoličky, prostě, kdo si co přinesl na tom seděl, ležel, dělal stojky, prostě cokoliv se vám zlíbilo. Také bylo pódium, na kterém byl celý čtyřicetičlenný orchestr, a také celou dobu jste viděli všechny herce, kteří, seděli na židlích před orchestrem, a když na ně "přišla řada" se zpíváním tak si stoupli. No a aby herce viděli i ti, kteří seděli víc vzadu.

Park byl otevřen od pěti hodin odpoledne. A to jsme tam naklusali i my, abychom si zabrali pro nás nejlepší možná místa. Potom bylo možné za cenu razítka z parku odejít a vrátit se zpět. S kamarádkou jsme si tedy vyšly ven, dostaly razítko a obešly si celý zámecký park. Pěkná procházka. Celkem jsme si to užily, jelikož jsme ve Slavkově nebyly takže taková delší procházka byla paráda. A to ještě nepršelo.

Pád (Fallen #1)- Lauren Kate

17. června 2011 v 22:51 | Fiera |  pro chvíle pohody
Fallen (Fallen, #1)

Proč jsem četla?
Náhodou jsem na ni narazila, když ji měli vydávat ve slovenštině. A tak jsem se pustila do čtení v neoficiálním překladu od Marti.

O čem je?
Hlavní hrdinkou knížky ja Luce, která nastupuje do nové školy Sword&Cross, která se tak trochu ostatním školám vymyká. Je určena spíš těm, kteří jsou potížisti, zkrátka něco jako polepšovna.
Zde se setkává s tajemným a pohledným Danielem, ke kterému ji cosi přitahuje. I když on, jak se zdá by ji nejraději "poslal na mars".
Avšak Luce začíná stále častěji vidět "stíny" a začínají se ji zdát podivné sny, ve kterých se Daniel objevuje. A Luce začíná "hledat", co je a není v jejích snech pravdivé.

Hodnocení
Opět jeden příběh o velké lásce, která je předurčena a zakázána. Avšak i přes to, že se zdánlivě jedná o klišé se kniha velmi dobře četla. Vlastně až téměř na konci je řečeno to, co celý příběh tušíte. A i když se vlastně relativně nic neděje jste napnuti jak kšandy.
Celkově je příběh velice jednoduchý a začíná se komplikovat až na konci. Takže vás navnadí na přčtení dalšího dílo, nebo alespoň mě navnadil.
75 %

Kniha je prvním dílem zamýšlené andělské trilogie. Druhým dílem je Tornament (Muka) a posledním, který v US vyšel 14. června je Passion (Vášeň). Rozhodně jsem na další díly zvědavá.

zdroj obrázku: goodreads.com

Velká Británie

17. června 2011 v 20:26 | Fiera |  kde jsem byla?
O Velké Británii už tu jeden článek byl. Ale to vůbec nevadí, protože tentokrát jsem prohrabala archiv. A na ukázku vám sem přidám pár foteček z návštěvy Spojeného Králosvstí se školou v červnu 2009.

Jako první jsme poctili návštěvou hlavní město UK Londýn, procházka st. James parkem, k Buckinghamskému paláci, projití si Toweru. Procházka po nábřeží kolem Globu atd. Takže teď pár obrázků. První dominanta města- Tower Bridge.
Tower bridge

Tower bridge

Turecko

17. června 2011 v 18:19 | Fiera |  kde jsem byla?


Další zápisek do svého cestovatelského deníčku uvádím Turecko, které jsem měla možnost navštívit na přelomu srpna a září 2007.

Zrovna jsme si vybrali termín, kdy tam bylo opravdu stále ještě velké teplo a voda v moři byla vyhřátá téměř na teplotu vzduchu.

A jelikož jsem našla fotečky, ze zajímavých míst, která jsme tu navštívili, tak se tento článek bude podobat spíš fotoreportáži. Pokud váz zajímá, co všechno jsem v Turecku viděla tak šupky hupky pod perex.

Ale ještě před fotkama hurá na basic information:

Oficiální název: Turecká republika
Rozloha v km2:779 452
počet obyvatel: 63 000 000
Hlavní město: Ankara
měna: 1 turecká lira = 100 kurušů
jazyky: turečtina, arabština, řečtina, armnština, jidiš, kurdština
(pro turisty většinou užiitečnější němčina než angličtina)



Odmaturováno se vším všudy

17. června 2011 v 16:47 | Fiera |  Deníček
Ilustrační foto.

Zdravím přátelé,
tak dnes nastal ten den D, kdy jsem si poté, co jsem napsala přijímačky na VŠ (bylo to opravdu veselé), odběhla na slavnostní předání maturitního vysvědčení na úřad.
Bylo to opravdu působivé, pan ředitel začal. Přečetl jméno, jednotlivé předměty a jejich hodnocení. Potřásl vám tlapkou, pak jste pokračovali ke starostovi, který vám předal pamětní list a potřásl tlapkou a pak ke třídnímu, předal Protokol o výsledcích společné části maturitní zkoušky žáka. A šli jste se zařadit za zbytkem třídy. Pak v šíleném vedru v oné místnosti jste ještě přečkali předání druhé třídě. A vrhli jste se na podpisování papíru, že jste si vysvědčení převzali.
No a my více úspěšní, kteří jsme prospěli s vyznamenáním, jsme ještě u podpisování dostali jakýsi dopis od hejtmana Jihomoravského kraje a lístek do kina na Lidice.

Celkem sranda no. I když tedy přiznávám, že jsem trošku zklamaná s výsledkem z čj. Jako jsem nějak pooslila slohovku a o něco víc než jsem předpokládala i didaktiku. A kvůli blbému 1,2 % mám horší známku. Pche, jako naštve o takhle málo. Fakt že jo.
Ale na druhou stranu, nikde se mě nebudou ptát a pozorovat za kolik jsem odmaturovala. Tak proč to hrotit, že jo. Hlavní je, že to mám a úspěšně za sebou.

Ale ještě něčím se musím pochlubit. Z matematiky ze základní úrovně obtížnosti mám 100 %. A když mi třídní předával protokol, tak tak s úsměvem hezky pronesl: "100 % z matematiky, to není málo." Tak jsem se na něj usmála a odpověděla: "Ano je to akorát." A jemu začaly úžasně cukat koutky zadržovaným smíchem.
Já vím, že jsem chlubílek, ale já prostě neodolala. :D Ono je to tak hezké. :D 100, chápete 100 % a ještě, když nás to mělo víc ve třídě. :D

Teď už jen zbývá si nechat vysvědčení okopírovat a úředně ověřit a hurá zanést je na VŠ a v září začít novou životní etapu.
Ble to je děsivá představa. :D

Tož se mějte,
vaše Fieruš

obrázek převzat z: denik.cz