na Blog.cz

Tak a je to tu. Myslela jsem, že se dřív naskytne čas, kdy svým oblíbeným knížkám, které už se nevešly do knihovničky najdu míto tak, že na zem vyskládám méně oblíbené kousky.

Ale světe div se, při vystěhování v rámci dělání podlah a následném úklidu se uvolnilo místo v jedné prosklené skříni a mamina mi to nabídla na mé knížečky, a tak mají teď i vyděděnci z podlahy své místo ve skříňce. A jak krásně se tam mají :)

A ještě malý popisek první polička odspodu. Je téměř celá zaplněn, jak je částečně vidět, tak jsou naskládané ve dvou řadách. No a jsou to víceméně všechny knížky, které předtím byly na zemi vyskládané plus nějaké nové- Oběť. A jsou přibližně stejného formátu. Až na Hostitele, Vykladačku a Upíří deníky.

Prostřední polička patří knize většího formátu, Škole noci a nějakým ekonomickým knihám, které jsem do ruky vzala jen při přesunu. A ještě jsou tu uložené na ležačku ti bichličky, které se chytám číst v dohledné době.

A horní polička je zbytkový mix, který se tam prostě dal. A přidaly se k tomu babiččiny 2 knihy, které neměla kam dát.

Zdravím přátelé,

opět se vám hlásím ve své oblíbené rubrice deníčkového vykecávání. Je to divné, ale po tomto týdnu jsem vážně dost mrtvá. Nějak se mi to všechno sešlo a celý týden jsem byla nějaká přílis busy. Tak jako už dlouho ne. A co je horší, dost na knop to budu mít asi se vším. Fakt skvělé.

Pondělí bylo opravdu drsné. Od osmi do půl osmé. No dobře do sedmi, jelikož jsme skončili dřív, a tak nás pustil i o tu půl hodinku dřív domů. A přišla jsem na byt a začala si psát přípravu na čtvrteční labiny. Páč počítání na protokol už jsem měla tak nějak hotové z víkendu. Nad tím jsem strávila celkem dost času. No prostě do pelíšku jsem se dostala až kolem půlnoci.

A po nějaké delší době opět změna tematiky. Přesun od fantastiky spíše k historickému románu nebo detektivce, který nás zavedl do středověké Anglie. Pozor! Může být mírně spoileroidní.

Zaujala mě obálkou, anotací a titulkem Detektivní thriller ze středověké Cambridge.

zvrácené choutky

přemýšlej

Tentokrát bych se chtěla stát hlavní postavou, tedy Adélií. Je taková na tehdejší poměry dosti emancipovaná. Vyzná se v lidském těle, prostě je to doktorka. Je samostatná, není žádnou silně věřící osobou, ale o náboženstvích okolo má jakous takous znalost. Umí anglicky, arabsky, latinsky. Fajn, vypadá trošku jako Mary Sue, ale je prostě moc nezávislá v době, kdy se nevyplácelo vyčnívat z řady, že se mi to líbí.

Zasazení celého příběhu do středověké Anglie a na konci ten historický propletenec, to mě prostě dostalo.

No nedá se říct, že by mi to přímo kazilo požitek, ale občas mě štvalá různá latinská či jinojazyčná přirovnání, která byla vysvětlena-přeložena až na konci knihy.

Pěkná myšlenka na počátky patologie ve středověku. Zajímavá volba- směska postav a sem tam nějaká ta historická událost, která dobarvovala příběh.

Chvílemi pro trošku otrlejší povahy, ale jinak příjemná četba a změna po fantastice. Konečný verdikt:

zdroj obrázku: bux.cz

Zdravím přátelé,

po menší odmlce se opět hlásím se svým deníčkováním. To víte prostě mi to vykecávání scházelo. :D Ale nebojte nic extra důležitého se tu stejně nedozvíte. Nebo snad čekáte nějaké drby? Tak to jste tu špatně. Hódně špatně.

Abych tedy začala a vzala to hezky od začátku. Od minulého pátku máme nové autíčko, sece se jedná o pět let starý model, který měl na svém kontě najetu kolem 60 000km, ale za to v plné výbavě, tedy v porovnání s naším starým, leč doubou výroby mladším autem. Má totiž klimatizaci, vyhřívaná sedadla, elektronické stahování všech okýnek, handsfree,... je to "dízlák" 1,9 a navíc má i víc koní. No tak se prostě nedalo a hned jsem si ho musela vyzkoušet. Jako celkem sranda to vám povím. Jelikož toto auto reaguje docela jinak. Tak mi na rozjezd asi třikrát chcíplo, ale pak už dobré. Celou cestu až domů. No co se stává.

No a druhý den, tedy hned v sobotu jsem chtěla se projet znovu. A všechno bylo fajn, tedy jen do okamžiku kruhového objezdu, kdy se mi povedlo, že autíčko chcíplo. No co já za to vážně nemůžu. Se prostě stává.

Jinak sobota byl úžasný den. Fakt že jo, takové krásné teploučké až letní počasíčko. A tak není divu, že se opět celý den strávil hezky na zahrádce jarní údržbou a sázením cibulky, hrášku, mrkvičky, petrželky, ředkviček a špenátu. Takže prostě bombastický den.

No jinak celkově tento týden byl celkem pohodový, akorát jsem si asi přivodila závislost na dalším seriálu. Tentokrát českém Prvním kroku. Se mi nějak zalíbil. Tak jak nesnáším Žilkovou, zrovna tady se mi líbí. Taky jsem si jen tak ze zvědavosti musela pustit první díl španělského seriálu, který složil jako předloho. No po 10 minuách jsem to vzdala. Česká verze je téměř jako přes kopírák, alespoň tedy ten začátek, co jsem viděla. A kupodivu jsem i celkem rozuměla. Ale co vám povím, naši čeští představitelé jsou mi poněkud sympatičtější, než ti španělští, ale možná je to jen o zvyku, nebo kvalitou toho videa, které jsou koukala.

Úplně nejhorší věcí na tomhle týdnu je, že jsem někde přišla k pěkně hnusnému nachlazení. A to jako bezesrandy, nejen bolení v krku a zacpanej nos, ale také bolení v uších jakoby mi je profouklo a ještě bolení hlavy. No vážně by mě zajímalo, kde jsem k tomu přišla prostě nemám tucha.

Takže plány na víkend? Vyléčit se a udělat pokud možno, co nejvíce z protokolů do fyziky a udělat si přípravu. Plus něco z bonifikačního projektu. A konečně se nějak zkusit piplat se zápočtovým projektem do programování. Takže pokud někdo zcela náhodou ovládáte programování v matlabu a byli byste ochotni pomoci napiště mi. A nějako bychom se mohli domluvit. ;)

A to bude asi vše, co jsem chtěla napsat,

tak pac a pusu,

vaše nachcípaná Fierush

Ano ano ano, tak jsem si konečně v pondělí pořídila třetí díl Smečky (Nightshade) nesoucí český název Oběť. A jelikož jsem trošku magor přes pěkné obálky knih. Našla jsem i přebaly originálu či překladů z jiných zemí a zde je dávám na porovnání.

První je originální obálka, druhá by měl být paperbackový přebal a třetí německý. A nakonec ještě česká a slovenská verze. Opravdu zajímavé jak máme my do češtiny všechny názvy pozměněné a slovenské jsou víceméně doslovnými překlady. Takové celkem zvlástní A všimněte si, že ačkoli se obě obálky tváří stejně, i tak se trošku liší slovenská má ve větším světle vlka, více z obličeje a víc krve tekoucí z názvu.

A jen taková otázka navíc. Která obálka se vá nejvíce líbí?

Tak v krasojízdě knih v mých myšlenkách pokračujeme knihou V kůži supermodelky od známé americké autorky Meg Cabot. Pozor! Může být mírně spoileroidní.

Tuším, že jsem na ni kdysi narazila u Cukrblika a celkem mě zaujala. No a teď se mi dostala pod ruku tak jsem si ji přečetla.

šok

změníš se

Rozhodně se ztotožňuji s Emerson, tedy na začátku knihy, s jejím postavením k módě. V tom jsem si s ní naprosto podobná. Také to nijak extra přehnaně neřeším. Spíš tak proplouvám davem ve středním stylu. :) Také má podobné názory na spoustu věcí. No akorát já nepařím pc hry.

Tak nějak jsem čekala, že to "probuzení" v cizím těle bude mít nějakou paranormální příčinu jako stěhování duší atd. A myšlenka celotělní tranplantace se mi tedy líbila víc. :D Taková spíš téměř věděcká věc než fantastická, ale zase jak se to vezme, že ano.

Úplně mě zabíjelo používaní absolutně nespisovného jazyka. Ano chápu, že je to psáno pro mladší čtenářky. Přesto- hlavní hrdince má být kolem sedmnácti. A to už by nemusela používat jeden nespisovný tvar za druhým. Hlavně tedy ty koncovky.

Celkem pěkně nakousnutý zajímavý příběh, který koncem knížky spíše teprve začíná než končí.
Až na ten až přespříliš nespisovný jazyk, se kniha dobře čte. A je to skvělá oddychovka.

zdroj obrázku: bux.cz

Vítám vás dámy, pánové a všichni návštěvníci blogu. Pozorně se podívejte na níže zobrazené logo(odmyslete si tam nápis aktualizováno) a řekněte mi, co byste řekli, že to vlastně je zač.

zdravím, jak jste si vy, kteří jste pravidelnými návštěvníky mého blogu mohli všimnout. Jsem zapojena do několika mezinárodních aktivit. A tentokrát mi přišla zajímavá nabídka, kterou mám možnost šířit dál A jak doufám, je mezi vámi celkem dost lidí, kteří by měli o něco podobného zájem, ale neví jak se zapojit. Takže tuto nabídku zveřejňuji tady.

Chceš zažít Velikonoce plné workshopů, kreativního pohybu, divadelní improvizace, výtvarného tvoření, focení a outdoorových aktivit? PŘIHLAŠ SE IHNED (počet volných míst omezen).

Co: výměna mládeže v ČR.

Kdy: 31. 3. - 9. 4. 2012

Kde: Mělník + okolí.

Pro koho: kdokoli ve věku 14 - 17 let.

Za kolik: 500 Kč.

Info:info@tmelnik.cz / tel.: 777 277 310.

O čem to celé je? Zkuste si spolu s námi "vnímat" Mělník a okolí při hrách zaměřených na různé smysly. Společně budeme "tvořit" v rámci workshopů kreativního pohybu divadelní, taneční a výtvarné improvizace. Na závěr pobytu připravíme v galerii a čajovně Ve Věži vlastní prezentaci, na kterou jsou všichni Mělničané srdečně zváni!

Účastníci: 32 mladých lidí ve věku 14-17 let z ČR, Belgie a Estonska.

Proč jet: zážitky, noví kamarádi, zkušenosti, procvičení angličtiny, certifikát od Evropské Unie, nové pohybové dovednosti, zábava a porozumění. Poznáš spoustu nových lidí a zažiješ Velikonoce plné akce. Připoj se a uvidíš…

Podmínka účasti: • věk 14 - 17 let (drobné výjimky jsou možné), • zájem o pohybové aktivity. Alespoň základní znalost AJ je výhodou, ale nikoli nutnou podmínkou (na akci jsou čeští vedoucí).

Ubytování a strava: Zajištěno ubytování v 2-3 lůžkových pokojích v objektu areálu Camp Mělník (Klášterní 720, Mělník). Zde se budeme taky stravovat (plná penze). Foto viz http://www.campmelnik.cz/

Cena: Účastnický poplatek 500 Kč (ubytování, stravování, proplacení 70% jízdného a zajištění programu kvalifikovanými vedoucími je zajištěno). Projekt je financován grantovým programem EU Mládež v Akci.

Další informace a jak se přihlásit najdete tu: www.tmelnik.cz

Několika podobných výměn jsem se už zúčastnila, tak kdybyste měli nějaké dotazy zeptejte se ráda vám odpovím. Ale není výměna jako výměna.
A pokud se rozhodnete přihlásit byla bych ráda, kdybyste mi dali vědět do komentů nebo na srpnatko@centrum.cz, abych orientačně věděla, kolik lidí má o podobné věci zájem. Díky.

Zdravím přátelé,

já se prostě zase jednou potřebuju vykecat, takže berte to s rezervou. Prostě musím si zanadávat na toho ehmm pána, kterého jsme dostali na labiny z fyziky. Protože to prostě jinak nejde.

Po kratičké době další kniha v mých myšlenkách. Opět díl ze série o Mercy Thopsonové, tentokrát čtvrtý. Může být trošku spoileroidní.

Nějak se mi série zalíbila, taková hezká oddechovka, že jsem se prostě dala do čtení. A prostě jsem potřebovala relax.

výstražné znamení

zvládnout

Asi s Amber, nebo mi je přinejmenším v tomhle ohledu sympatické její chování. Sice působí jako taková dilinoidní fiflena, ale přímo žije pro svého syna Chada. A i po smrti je odhodlána postarat se o jeho bezpečí.

Asi ten zvrat, to co jak se z počátku zdálo, že se bude příběh vyvíjet a nakonec tomu bylo jinak. A pak taky ta částečná změna přesunutí z Tri Cities do Spokane.

To, že mi autorka začíná ze Stephana dělat zářivě bílou- rozumějte kladného dokonalého hrdinu- postavu.

Opět velmi čtivě psáno. Po dvou slabší dílech se mi opět líbil děj poněkud víc. Nápaditě vyvedená nepředvídatelnsot Mercyiné poddajnosti k magii. Využití postav z předchozích dílů a doplnění novými.

A celkově na mě celá série začíná působit, že si ji autorka dost dobře celou promyslela.

Nakonec tedy:

zdroj obrázku: bux.cz

Jak už je zvykem tak alespoň jednou vytáhnu svoje svěřence do divadla. Tedy protože oni chtějí navštívit operu nebo balet, jelikož na nich v životě ještě nebyli.

A tak i tentokrát slovo dalo slovo a my se rozhodly jíti na operu Carmen. A nešly jsme jen my tři, ale připojila jsem k nám ještě dalších několik lidiček. Nakonec jsme tedy byly grupa 6 střelených holek, které si svou krásou a výzorem dost konkurovaly. Prostě šest princezen. :)

Musím přiznat, že na Carmen jsem byla už před pár lety a byla jsem z ní nadšená. Včera to, ale bylo o něco málo slabší. Nevím proč, ale hlavní představitelé byli takoví "suší" a moc jim to "nezpívalo". Naštěstí tomu orchestru a vedlejším rolím to šlapalo jako po másle.

zdroj obrázku: ndbrno.cz

Zdravím přátelé,

přeji vám příjemný nedělní podvečer. Jak jste si užili víkend. Doufám, že stál za to, nebo přinejmenším alespoň týden, že byl dobrý.

Ten můj byl přímo skvělý. Ne fakt, v tom není žádná ironie. Mně se tenhle týden opravdu líbil. V úterý jsem konečně měla angličtinu. Jupík. A s rodilým mluvčím jakožto lektorem. Celkem sranda, prvních pět minut jsem jen koukala a říkala si jakouto hatmatilkou sakra mluví. Heh ano měl tak trošku přízvuk. Ale pak už to byla pohodička. A i celkem dobrá partie tam je. Kupodivu

Ve čtvrtek ráno mě překvapil sníh, který se i v Brně držel. Takže bylo úchvatně bílo z okna. Když jste se museli pohybovat venku už to takové žůžo nebylo. Ale co už. Vše má své výhody i nevýhody.

A večer jsem šla poprvé ve svém životě na Zumbu. Celkem sranda, jsem totiž hned šla na dvouhodinovku. Ale kupodivu všichni byli oproti mě nějak víc zbrocení potem. Tak jsem dumala, jestli mám tak dobrou fyzičku, nebo to dělám špatně. No přikláním se tedy špíš k té druhé variantě. :D Ale jako klidně bych si dala i další hodinu, bylo to fajn.

Včera jsem byla s děvčátky v divadle, no doufám, že nebyly moc zklamané. I když tedy tvrdily, že se jim to líbilo. Tak doufám, že nekecaly.

Večer po divadle jsem měla nějakou čtecí náladu, že jsem se začetla asi do 3 do rána, ale kupodivu v 8 už jsem byla vzhůru a dneska se ani necítím nějak extra mrtvá. Vzhledm k tomu, že jsem se celý den patlala s učivem do školy. Fyzika a matika. No k tomu prokletému APRG jsem se bohužel nedostala, tak třeba zítra.

No a ještě bych tu mohla napsat, že Julie nám začala psát a vypadá to opravdu dobře, její dílko (a jiné věci) naleznete na jejím blogu: mujkouzelnysvet.blogspot.com

Tak hurá, už je tomu tak, že nám předevčírem vyšel třetí díl série Smečka. A přiznávám, že jsem o tom vůbec nevěděla, že už má u nás konečně vyjít. :D

To víte v okolí už si to přečetlo, tedy více méně. A tak hurá na třetí díl. Rozhodně po těch živých barvách předchozích dvou dílů je to trošku změna ta obálka. Ale kupodivu se mi líbí. Taková záhadná tajemná.

Uvidím, kdy si knihu pořídím a přečtu. :) Snad brzy. Ale s tím kolik toho mám teď rozečteného a na seznamu k přečtení a do školy. Jo to bude teprve.

zdroj obrázku: bux.cz

Tož opět další kniha v mých myšlenkách. A tentokrát třetí díl ze série o Mercy Thopsonové. Může být trošku spoileroidní.

'Nějak se mi série zalíbila, taková hezká oddechovka, že jsem se prostě dala do čtení.

špatná rozhodnutí

nechat (být)

Honey, rozhodně tady mi byla velmi sympatická. V té chvíli, kdy Mercy osvětlila onu věc s Adamem a stavem smečky. V té chvíli bych se s ní asi ztotožnila, páč něco takového vědět asi bych to též pověděla.

Faejské kouzelné předměty a jejich role v celém příběhu.

Taková přehnaná starostlivost hlavně Adama o Mercy, i když pravda, že ona má sklony se zamotat do takových věcí, ve kterých jde o život.

Opět čtivě psáno, nápaditá zápletka. Po toulkách mezi upíry a vlkodlaky jsme se přesunuli spíše mezi fae, což bylo celkem příjemné osvěžení.

Ale oproti předešlým dílům se mi zdál slabší.

Nakonec tedy jen

zdroj obrázku: bux.cz

A po delší době zase nějaká ta kniha přibývá do této rubriky. A jak jinak než opět fantasy žánru. :D

Dostala jsem na Vánoce druhý díl, tak jsem si říkala, proč si nepřečíst a nepořídit i první. Navíc jsem zhlédla celou řadu seriálové adaptace, která mě zaujala. A na knihu jsem také dostala spoustu kladných doporučení a přečetla dost kladných recenzí.

vysoká hra

věřit si

Rozhodně bych nechtěla být Tyrionem. Otec ho zavrhuje protože je liliput, spousta lidí si z něj utahuje. I když i přes to všechno je inteligentní a sečtělý. Ostatně on sám říká, že když už na nic jiného není dobrý, alespoň umí používat mozek.

Čelenění knihy, absolutně dokonalé. Ačkoli psáno er-formou, každá kapitola se víceméně točí kolem jedné hlavní postavy.

Obrovské množství hlavních i vedlejších postav, až jsem se občas ztrácela, kdože to je. Tedy než jsem se v tom zorientovala, k tomu mi alespoň trošku pomohla příloha- přehled rodů.

Hra o trůny je první dílem ze série Píseň ledu a ohně, což je rozsáhlý fantasy epos. Odehrávající se v době, která se velmi podobá našemu středověku.

Kniha je velmi povedená po jazykové stránce, která svojí fomou pěkně dokresluje celý příběh odehrávající se na stránkách. Jedná se o většinou velmi spisovnou formu češtiny, s občas se vyskytujícími staršími výrazy, nebo "opisnými" názvy věcí, dokonce se setkáme i s několika přechodníky.

zdroj obrázku obálky knihy: bux.cz

Už dlouho jsem nebyla v divadle na žádném muzikálu, a tak jsem tutu chybu musela včera napravit. Společně s holkama jsme vyrazily do Městkého divadla v Brně na nový muzikál Papežka.

Papežka je původem německý muzikál. K příběhu podle knižní předlohy Donny W. Crossové složil hudbu mladý muzikálový němacký skladatel Dennis Martin a libreto sepsal společně s Christophem Jilem. Do češtiny přeložili Stanislav Moša(libreto) a Mikuláš Bryan(texty písní).

Muzikál vypráví příběh o dívce, která se dostala až na papežský stolec. Ano je to pozoruhodné, protože příběh je z 9. století, kdy ženy byly považovány za původce všeho zla.

Jana jako dítě získá možnost se i přes to, že je žena, se legálně vzdělávat. Ale stále pociťuje méněcennost, kvůli svému pohlaví. Když zemře její bratr ostříhá si vlasy a obleče jeho oblečení a v této masce se z Jany stává Jan. Pokračuje ve vzdělávání, poté odchází do Říma, kde se z ní stává lidmi milovaný léčitel. A nakonec je zvolena papežkou. Ale jak už se stává, nic netrvá věčně a Jana je prozrazena.

Musím přiznat, že i přes německý původ se mi muzikál velmi líbil. Nádherná hudba a spousta emocí na jevišti. Tak mi to nedalo, že jsem si musela i nějaké písničky najít na netu. No v českém znění jsem je nenašla, ale v originále ano. A tak se o ně s vámi podělím. Ale i přes moji averzi k němčině přiznávám, že v ní zní dost dobře, ale na češtinu to nemá. :)

Jako první je písnička ze samého začátku v češtině nazvaná Půlnoční stráž, Bote der Nacht v originále. V písni vypráví matka Janě o pohanských bozích (tedy, alespoň v české verzi, ale myslím, že v originální se to nebude moc lišit :D).

Druhá pak nese v češtině název To jsem já, Das bin Ich v originále. V muzikálu ji zpívá Jana, když se rozhodne přijmout své zvolení a usednout na papežskou stolici.

Jediná smůla je, že v této sezóně měl muzikál pouze 17 představení, to poslední bude tuším 6. března. A typovala bych, že už mají vyprodáno. Ale tak třeba v další sezóně se vám zadaří.

zdroj videí: youtube.com

Zdravím přátelé,

tak se vám tu opět hlásím. To víte tenhle týden byl poněkud bouřlivý. Nestává se často, že bych ve škole trčela od osmi do osmi, a pak si k tomu ještě přidala dobrovolně hodinovou přednášku. :D Ale abych to vzala hezky popořádku. Tento týden je týdnem neklidu, ano my jakožto vysokoškolští studentí se bouříme proti reformám pana ministra Dobeše týkajících se vysokých škol. Určitě jste již něco slyšeli o akci Noc univerzit- aneb večerní přednášky pro širokou veřejnost konané v budovách univerzit. Dále jste jistě zaznamenali ve zprávách i něco o protestních pochodech v Brně, Praze a dalších městech ČR, kde jsou vysoké školy.

Nu v pondělí mívám klasicky relativně dlouhý a vyčerpávající den. A jednou za čtrnáct dní se k tomu připojí i pětihodinové labiny. No a teď v pondělí jsem je měla poprvé. A celkem se daly přežíti, kupodivu, ale co jsem tak slyšela, ty další budou dosti velkým utrpením. Nu uvidíme.

Každopádně jsme "operovali" potkanku, později už pitvali, jelikož při operaci podlehla, prostě jí zkolabovaly plíce, tak pak už se pitvala. Docela zajímavé ukázat si vnitřnosti kde jaké jsou a jejich velikost. A mimochodem, mnohem méně nechutné, než zvíře přejeté na silnici.

No a po téhle přednášce jsme ještě s Jaruš zakempili na přednášce v rámci Noci univerzit zabývající se Forezní genetikou. Celkem zajímavé, mohla být delší, páč bychom se dostali více k jádru věci, ale nevadí.

No všeho všudy jsem zjistila, že jsem v pondělí fungovala nonstop 18 hodin, to je na mě celkem úspěch. Pak to tak taky večer vypadalo. Lehla a spala.

Úterý se začínalo sice až později, ale já si stejně vstávala ve svých krásných 8 hodin, pak si trochu hrála s Matlabem do školy a posléze se teprve vydala do školy na přednášky. No zapálenost staříka pro genetiku je opravdu vtipná. No a pak jsem se vydala na sraz s kamoškama, abychom se přidaly do protestniho průvodu. Byly jsme domluvené dvě, ale nakonec se nás sešlo pět. Bylo to celkem fajn. Pokecaly jsme- takže se to poněkud protáhlo.

A já kdoví proč přišla zase utahaná a mrtvá kolem sedmé. Takže jsem si jen nachystala věci, že se dám do fyziky, ale nic z ní nebylo.

Středa prostě dokonalé labiny na sedum. Se štěpením DNA enzymy na malé fragmenty a kupodivu nám to i vyšlo. A slečna přednášející to tak krásně vyprávěla a popisovala, že se mi ani nechtělo spát. To přišlo až potom. Tedy po těch tříhodinových labinách. Když jsem se dostala zase na privát, abych se pustila do fyziky. Ale jelikož mě bolela hlava jak čert, skončila jsem na dvě hodinky v posteli, a pak se vydala na fráninu.

Po příchodu z ní jsem se asi do půlnoci štvala opět s fyzikou na obávané laborky, a pak úplně mrtvá konečně zalehla.

Nu a dnes, byly ty strach nahánějící laborky. Ano zcela nečekaně jsme dostali ono rasa. Tedy jak ho tak všichni popisovali, ale byl celkem milý. Dokonce nám vždycky řekl, co bychom měli udělat a trošku nám to vysvětlil. Ano nepopírám, že je trošku náročný na protokoly, ale třeba mi aspoň v té hlavě něco zůstane.

No pochválil mi přípravu, ale řekl, že nevidí, tak abych to psala větším a dodržovala okraje předdefinované hlavičkou. No, když okraje jsem zrovna nikdy nemusela, ale tak co, vynasnažím se. Snaha se přece cení.

Tříhodinová přednáška, která pak následovala byla dost na nic. Já fakt nevím, ale to vlnění a kmitání snad probereme ze všech stran, úhlů a záhybů, že je tam pořád o čem mluvit. :) No nevím, ale už mě to nebaví prostě no.

No a pak sraz s kámoškou, takže sjem došla asi tak před hodinkou a půl zpátky a asi jsem opět uzrála akorát do postele. Je to se mnou strašné. Furt bych jen spala. :D Asi přichází jaro a jarní únava. Krom toho mám pocit, že se o mě pokouší nějaká choroba, takže hurá nadopovat se ascylpyrinem a do betle.

Dobrou noc všem sladké sny,

vaše totálně vyčerpaná Fierush